M. Homola, Právo: Kantor ze zdrávky udržuje při životě brněnské hantec

Kdo chce gómat hantec, nesmí mít v řepě pustevnu. Tak česky – každý, kdo chce rozumět brněnskému dialektu, známému jako hantec, nemůže být hloupý a musí přemýšlet. Takový názor má středoškolský profesor zdravotní školy, inženýr z VUT, někdejší konstruktér zdravotnických přístrojů, muzikant, a hlavně neúnavný zachránce, šiřitel a hledač nových slov hantecu Jan Hlaváček.

Kamarády oslovovaný jako Žanek se svými studentkami mluví spisovně. Ovšem tu a tam vystřelí pár slov, aby zjistil, které dívky jsou z Brna a které z venkova. Když prvňačkám zavelí „Hoďte sicnu!“ (posaďte se), tak ví přesně, kdo do školy dojel šalinó z nádru (tramvají z nádraží). Tyto dívky totiž obyčejně s rozpaky stojí.

Vyvinul se z plotny

Hantec, který se vyvinul z někdejší brněnské plotny, tedy řeči používané na periferii Brna v době Rakouska-Uherska a první republiky, v níž se hojně mluvilo často zkomolenými německými výrazy, je už dnes spíše krasomluvou. Zásluhou aktivních přátel hantecu v něm vznikají nová slova či spojení a také celé povídky.

Hantýrku nejvíce začala šířit brněnská bohéma v šedesátých letech minulého století. Scházela se v legendární kavárně U Vočků i jinde. Ke géniům tehdejší doby patřil nejen známý silák Franta Kocourek, ale například i frontman kapely Synkopy 61 Michal Polák, který je autorem známého rčení flusnót do grameca (přivést do jiného stavu), a mnoho dalších.

Celý článek čtěte zde>>