I. Vostřelová, Literarnisvet.cz: Nová šance

Hned na úvod mohu říct, že tohle je přesně jedna z těch knih, která ve mě bude ještě dlouho rezonovat. Na příběh v ní ukrytý se nedá jen tak zapomenout.

Hlavní hrdinkou je sedmatřicetiletá Sára Nickersonová. Energická žena, která je zvyklá na hektické životní tempo. Zvládá toho opravdu hodně: na plný úvazek pracuje jako zástupkyně vedoucí personálního oddělení a k tomu pečuje hned o tři poměrně malé děti (sedmiletý Charlie, pětiletá Lucy a devítiměsíční Linus). Nejde tedy o ženu, která by si plnými doušky užívala mateřskou dovolenou. To by ji nenaplňovalo. Samozřejmě má své děti ráda, ale chce se věnovat i kariéře. S dětmi tráví cca dvě hodiny ráno, než je rozveze do školy, školky a jesliček. Večer se vrací z práce pozdě, ale snaží se stihnut uspávání. Když děti usnou, čekají na ni další pracovní úkoly, které nesnesou odklad.

Rána v této rodině jsou hektická. Každá matka si jistě dokáže představit, jaké to je vypravit hned 3 děti najednou. Stává se tedy, že Lisa nestíhá a do práce dorazí pozdě. Její práce je náročná a Sára nemá žádný prostor na chyby. Přesto je odhodlaná vše stíhat a vést spokojený život ve všech oblastech. Jenže je takovéhle životní tempo dlouhodobě udržitelné?

Sára už zvládla hodně uspěchaných rán. Řvoucí děti v autě, nepozornost, zpoždění, nervozita z ranní důležité schůzky… Přesto vždy byla pánem situace, odvedla děti a s menším či větším zpožděním dorazila do práce. A pak přišel paradoxní okamžik: Sára před sebou měla klidné  (i když pošmourné a bouřlivé) ráno, děti totiž odvážel manžel. Měla dost času, aby se dostala do práce. Počasí sice nestálo za nic, ale v autě byla sama a mohla se věnovat jen řízení. Jenže stačil jediný okamžik nepozornosti a Sáře se od základů změnil život.

Probudila se v nemocnici s trubicí v ústech, aby mohla dýchat. Utrpěla kritickou fakturu lebky s částečným krvácením do mozku. A její svět se z porad, termínů, e-mailů, pracovních cest, péči o děti a manžela, smrsknul na čtyři bílé zdi nemocničního pokoje. Měla autonehodu. Zdá se však, že z nejhoršího by měla být venku. Jenže pak se ukáže, že trpí syndromem opomíjení levé strany prostoru. Levá strana pro ni zcela přestala existovat. Co je vlevo, je pro ni neviditelné.

„Potřebuji, aby můj mozek levou stranu zase viděl, ať je kdekoli, a přestal toho tolik předpokládat. Předpokládáním se člověk dostane jen do maléru.“

Jak se žena jako Sára s takovou situací vyrovná? Jak dlouho bude trvat, než se uzdraví? Týden, měsíc, rok? Dojde k tomu vůbec? Sára je žena s pevnou vůlí, takže se dokáže poprat i s tím, v čem jiní selhávají. Přesto ji čeká zcela odlišný život. Nedokáže se postarat ani sama o sebe, natož o své děti. Neustále potřebuje pomoc. A ze dne na den se musí vzdát všeho, co si za předchozí roky vybudovala. Uvědomí si tak, co je v životě skutečně důležité? Uvidí svět jinýma očima? Jak se změní její žebříček životních hodnot?

Celou recenzi čtěte zde>>

Autor: Ivana Vostřelová

Zdroj: www.literarnisvet.cz