Recenze: Když je život těžší trest než smrt

Historická témata jsou v české literatuře stále mimořádně silná a čeští autoři i autorky se jim věnují často. Ivan Fíla už se k historickému tématu jednou výrazně obrátil také. Jeho román Muž, který stál v cestě přiblížil osobnost Františka Kriegla – jediného muže, který se v srpnu 1968 postavil sovětskému nátlaku a odmítl podepsat moskevskou kapitulaci.

Nyní ale místo konkrétního příběhu zpracoval téma celospolečenské.

Tisíc očí se dotýká vrstev, kde se osobní vina protíná s dějinnou. Volí téma nesmírně citlivé, bolestné a s přesahem který čtenáře nenechá oddechnout. Úvodní motiv „Skončily boje, ustal řev, z tisíce očí teče krev…“ nastavuje celému románu Tisíc očí tón: připomíná, že trest nemusí mít podobu oprátky, ale může jím být samotný život, který člověka nutí nést vlastní vinu. Od začátku je tón chmurný a naléhavý – a přesně takový zůstává celý román.

Je inspirovaný skutečnými událostmi a sleduje osudy několika generací – od druhé světové války až po současnost. Rodinná sága se zabývá identitou, vinou, trestem i tenkou hranicí mezi pomstou a odpuštěním. Vypravěč čtenáře provede místy, kde se lámaly dějiny i lidské osudy: koncentračními tábory, ruinami poválečného Německa, komunistickými gulagy, temnými hvozdy Jeseníků i okázalým světem mezinárodního jet setu.

Fíla se nebojí nahlédnout do nitra těch, kteří zlo páchali, ani těch, kteří ho museli snášet. Ukazuje, jak tvrdě pracuje instinkt přežít, jak neústupná může být touha po spravedlnosti a jak obtížné je vykoupení. Zkoumá, kdy se pomsta láme v odpuštění, zda může být život těžším trestem než smrt a zda v každém člověku skutečně dřímá potenciální vrah. Dotýká se i soudobých přesahů – propojení moci, oligarchických struktur a justice.

Celý článek naleznete na Literární h(l)ody – knižní blog pana Kaplana
Autor: Tomáš Fojtík