Čím víc se hudba zakazuje, tím víc je interpret žádaný, říká autorka knihy Hendrixova kytara

Jeden muž, jedna kytara a jedno (nejen) socialistické Československo. Podnázev nové knihy Kateřiny Dubské Hendrixova kytara podle ní zcela vystihuje její leitmotiv.

Díky psaní této knihy vlastně přežila celý minulý rok poznamenaný covidovými restrikcemi. „Mohla jsem psát, a když píšu, mám vlastně takovou dobrovolnou karanténu,“ svěřila se autorka v pořadu Apetýt. Psaní knih je podle Dubské osamělé povolání, a pokud píše, je to s ní pro její nebližší okolí velmi náročné, poněvadž potřebuje absolutní klid. Napsala například knihy Člověk Gabriel, Dcery či Z kopce do kopce.

Kniha Hendrixova kytara líčí osudy nadaného muzikanta, který se sice narodil pod šťastnou hvězdou, ale bohužel pro něj vyrůstal v Československu 70. let, kdy panovala nejtužší normalizace. V té době byla v našich končinách rocková hudba naprosto nechtěným jevem a tehdejší komunistický režim se ji snažil potírat nejrůznějšími příkořími.

Celý záznam rozhovoru se spisovatelkou Kateřinou Dubskou v pořadu Apetýt na Českém rozhlasu si poslechněte zde >>