O psech a jejich lidech
Jeden park, mnoho psů, mnoho (ne)obyčejných osudů. A jeden skoro detektivní případ…
Patříte do skupiny kočkomilů? Nebo pejskomilů?
Jestli je za B správně, pak byste neměli minout drobnou knížku z nakladatelství Jota s všeříkajícím, dokonalým a nesmírně krátkým názvem Lidé, kteří mají rádi psy, mají rádi lidi, kteří mají rádi psy.
A o čem je tato knížka, jejíž obálka je ve stylu čtvero ročních období?
O Nicku Duerdenovi, který pracuje jako novinář na volné noze. Taky je to manžel a otec dvou dětí a zdravotními trably stižený muž. A třebaže velký milovník koček, po smrti té poslední si do rodiny pořídí psa, fenku borderteriéra Missy.
Ale není to jen Nickův příběh, příběh jeho nemoci, která mu zpomalila život o několik rychlostí a unavila ho, protože mu vysává energii a ponořuje ho na dno duše, uzavírá ho do bubliny asociálnosti.
Je i o lidech z „jeho“ parku, které potkává při odpoledním venčení. Právě pravidelný pohyb je velkým pomocníkem v boji s nemocí, s níž si neumí poradit ani lékaři, a Nickovi zlepšuje ochablou fyzičku. Setkání ho zase nutí nezůstávat mimo dění, udržovat si společenský život a potkávat lidi, s nimiž by se za jiných okolností a někde jinde nepotkal. Minul by je jako nezajímavý ostrov. Některá setkání jsou nárazová a řekněme povrchní, protože tomu nemůže být jinak. Člověk se objeví a zase zmizí, zanechá po sobě malý střípek životního příběhu. A jeho konec? Ten si musíme domyslet. Jiná setkání jsou opakovaná a prohlubovaná, můžou překročit i hranici přátelství.
Celou recenzi naleznete na médium.cz.
Autor textu a fotografie: Aneta Kollerová Mašková
