Recenze: Virginia Evans – Dopisy od Sybil
„Mám ráda romány, které se mnou rezonují a vyvolávají ve mně širokou škálu emocí. Kniha Dopisy od Sybil od Virginie Evansové přesně toto slibovala,“ píše ve své recenzi Lenka Zajíčková, na sociálních sítích známá jako knihomolkalenka.
Mám ráda romány, které ve mně rezonují a prožívám při čtení širokou škálu emocí. Kniha Dopisy od Sybil od Virginie Evansové toto slibovala. Tři známé osobnosti na zadní obálce knihy slibují dojemný příběh o stárnutí, který mě rozesměje i rozesmutní. S obrovským nadšením jsem se pustila do čtení.
Sybil je sedmdesátiletá dáma, která pracovala jako právnička. Má za sebou opravdu mnoho životních zkušeností, ale teď už se cítí být stará a navíc ji trápí i počínající zdravotní problémy. Nevychází moc z domu a se světem komunikuje prostřednictvím ručně psaných dopisů. Najde si čas i na e-mail, ale dopisy jí jsou bližší. Píše své rodině, kamarádce, známým lidem, různým společnostem. Ve svých dopisech se vyrovnává s minulostí a otevírá bolestné vzpomínky. Ví, že se její zdravotní stav zhoršuje, Sybil totiž pomalu slepne. Což je pro ni, jako milovnici psaní dopisů, obrovská tragédie. Sledujeme její korespondenci deset let. Od roku 2012.
Sybil pro mě byla zpočátku žena, která mi byla chvílemi protivná svou urputností, umanutostí, potřebou neustále někoho opravovat, napravovat, informovat a celkově jsme ji viděla jako takovou literární pavlačovou drbnu. Strkala nos do všeho. Postupně si mě však získávala víc a víc. Tím, jak pozvolna otevírala své pocity a zkušenosti, mi byla bližší. Dokázala jsem pochopit a přijmout její občasnou odtaženost. Sybil se v dopisech velice upřímně svěřuje s rodinnými vztahy, stárnutím a hlavně pocitem samoty. Když jsem postupně dočítala, měla jsem oči plné slz, protože jsem tušila, jak příběh skončí.
Vy, kteří milujete knihy jako jsou Dopisy, které nikdo nečetl a Jeřábi táhnou na jih, tak vám Dopisy od Sybil doporučuji všemi deseti.
Celou recenzi naleznete na ZDE.
Instagram: @knihomolkalenka
Autorka: Lenka Zajíčková
