Recenze: Sto let s Betty
Betty si vás získá svou bezprostředností i statečností a provede vás celým jedním stoletím plným bouřlivých a dramatických událostí.
Pojďte, představím vám Betty. Narodila se v Londýně v roce 1928 a teď, v předvečer svých stých narozenin, se s námi podělí o svůj životní příběh. A můžete dát ruku do ohně za to, že je to příběh fascinující, Betty totiž nebyla a není žádné ořezávátko! Je to akční feministka, milující matka a odvážná žena. Není bezchybná, za sto let života nasekala spoustu chyb a nesprávných rozhodnutí, která ovlivnila její další život. Na druhou stranu se nebála přijmout a využít výzvy a nabízené šance, které přetavila v nesmírně zajímavé prožitky. Tak prosím, sedněte si někam do koutku a poslouchejte.
Betty prožila náročné dětství v chudé rodině. jen chvíli byla šťastná na venkově, kam byla evakuována z bombardovaného Londýna. Po návratu se zlaté časy skončily a Betty byla ráda, když mohla po válce emigrovat do Austrálie. Na lodi se seznámila s několika lidmi, kteří jí zásadním způsobem vstoupili do života. Pearl, Athena a Leo. Co s nimi prožila? Jak pevné bylo jejich vzájemné pouto? Poslouchejte dál. Betty se vdala a měla děti. Prožila padesátá léta v roli vzorné manželky a hospodyňky, aby o dvě dekády později stanula uprostřed bouřlivých demonstrací za ženská práva. Sledovala, jak její děti opouštějí vyšlapané cesty a vzdalují se jí ve snaze žít po svém. Přesto – nebo možná právě proto – s každým dalším desetiletím nacházela novou sílu a stávala se svobodnější.
Australská spisovatelka Debra Oswald se českým čtenářům poprvé představuje výpravným románem Sto let s Betty a musím uznat, že je to skvělá volba. Milovníci výrazných ženských hrdinek si zde rozhodně přijdou na své. Betty si vás získá svou bezprostředností i statečností a provede vás celým jedním stoletím plným bouřlivých a dramatických událostí. Přestože ji osud zavál na různá místa, například do Mexika, nejdůležitější pro ni zůstávají rodina a přátelé, kteří jsou pevnou součástí jejího života, ať se nachází kdekoli.
Autorka píše velmi čtivě, v textu využila ich-formu z pohledu Betty, takže do děje vtáhne čtenáře hned od prvních stránek. Osud jí připravil nejednu složitou situaci, takže emocemi se šetřit nebude. Betty je neřízená střela, upřímná, nebojácná, ironická, milující, nudit se s ní určitě nebudete. Postupem let zraje jako víno – čím je starší, tím víc ji budete mít rádi.
Celou recenzi naleznete na Zápisky jedné knihovnice
Instagram: @zapisky_jedne_knihovnice

