Všechno bylo krásné a nic nebolelo: Jak Ben Reeves přistupuje ke smrti?
Na YouTube kanále Barnes & Noble promluvil autor otevřeně o svém debutovém románu Všechno bylo krásné a nic nebolelo. Připravili jsme pro vás přehledné shrnutí těch nejzajímavějších myšlenek, které v rozhovoru zazněly.
Všechno bylo krásné a nic nebolelo je dojemný román o hodnotě života, zármutku a důležitosti přítomného okamžiku. Kdo je hlavní hrdina Travis? Kde čerpal autor Ben Reeves inspiraci a co chtěl čtenářům předat? Přečtěte si poutavý rozhovor a odhalte tajemství románu, který ve vás zanechá hlubokou stopu.
Ben Reeves žije v Peterboroughu se svou ženou a dvěma dětmi. Kromě psaní se věnuje počítačovému programování, webovému designu, malování a skládání hudby. V roce 2024 zvítězil se svým debutovým románem Všechno bylo krásné a nic nebolelo v mezinárodní soutěži pro začínající autory Bath Novel Award.
Smrt v tomto příběhu nevystupuje jako děsivá hrozba, ale jako tichá a soucitná bytost jménem Travis. Svůj čas tráví tím, že je s lidmi v jejich posledních minutách života. Když se spřátelí s porodní asistentkou Dalií a jejími dvěma dětmi, začíná postupně zjišťovat, co doopravdy znamená žít. Zatímco první polovina knížky nás seznamuje s postavou Travise, druhá část se soustředí především na téma zármutku a vyrovnávání se s ním.
Autor rád chodí na dlouhé procházky a pozorně vnímá okolní svět, stejný smysl pro detail vložil i do své knihy. Věří totiž, že právě v detailech se ukrývá samotná duše literatury. Ben Reeves se o tématu smrti zamýšlel odjakživa: „Fascinuje mě fakt, že všichni jednou zemřeme, i to, jak odlišně k tomu různé kultury přistupují.“ Ve své knize chtěl tomuto tabuizovanému tématu věnovat prostor, protože většina lidí o smrti nemluví a vnímá ji výhradně negativně. Doufá, že jeho román přiměje čtenáře k otevřenější komunikaci, pomůže jim smrt akceptovat a naučí je více si vážit přítomného okamžiku.
A odkud se vzal název knihy?
Autor jej převzal z románu Jatka č. 5 od Kurta Vonneguta, který patří k jeho nejoblíbenějším spisovatelům a jehož knihy čte každý rok znovu. Výrok „Všechno bylo krásné a nic nebolelo“ se ve Vonnegutově díle objevuje jako nápis na náhrobku s lehkým ironickým podtónem. Ben Reeves v něm však vidí především hlubokou naději: „Spousta věcí v životě bolí, ale je krásné si uvědomit, že i v těch nejtemnějších časech můžeme najít kousek krásy a světla. To je jedna z hlavních věcí, které jsem chtěl čtenářům předat.“
Chystáte se přečíst tento dojemný román, který ve vás bude ještě dlouho rezonovat?
Nenechte si ujít kompletní záznam rozhovoru a další detaily, které se do článku nevešly, ZDE.
