C. D. Payne
Mládí v hajzlu - komplet (1-6)

Ideální ráno na povalování se v betli, dumání o životě a líné protahování péra. Svou nahotu jsem přikryl koupacím pláštěm, pracně se vychcal přes erekci v rozpuku (bože to trvalo), vypucoval si tesáky a po špičkách se vykradl z našeho přívěsu... Tento text, vyprávění pubertálního mladíka Nicka Twispa, znají mladí lidé po celé republice. Pochází totiž z první části šestidílné kultovní ságy teenagerů Mládí v hajzlu od amerického spisovatele C. D. Payna.
I když hovorová čeština obvykle využívá pražského dialektu, takzvané "pepíčtiny",Mládí v hajzlu do ní přeloženo nebylo. Vydalo je totiž brněnské nakladatelství Jota, které překladem pověřilo z Brna pocházející anglistku Tamaru Váňovou. A ta se rozhodla opustit zavedený styl hovorového jazyka v pražském stylu. Všech šest dílů teenagerovských historek převedla do "čisté brněnštiny". Jak jste se k překládání Mládí v hajzlu dostala? Přihlásila jsem se na konkurz nakladatelství Jota a ten jsem vyhrála. Dostali jsme k překladu asi pět stran ze začátku prvního dílu té knihy a podle výsledku naší práce mě vybrali. Bylo to v roce 1996. Jak vás napadlo zvolit pro vyprávění amerického teenagera z Oaklandu brněnský dialekt?
Nejde o čistou "plotnu" - původní brněnskou hantýrku, ale o stylizovanou brněnštinu. Přišlo mi, že se jinak všechen obecný jazyk románů z amerického prostředí překládá do pražštiny. Řekla jsem si, proč nepoužít brněnštinu, která je kouzelná a s řadou krásných výrazů? Zadání znělo, že jazyk má být hovorový .. (pokračování na str. D4).

Překladatelka Tamara Váňová převedla populární knihu Mládí v hajzlu z angličtiny do brněnské hovorové řeči. "Je to velmi malebný jazyk. Je škoda, že se do něj nepřekládá častěji," říká (pokračování ze str. D1)

* Proč se v češtině kniha jmenuje jinak než v anglickém originále? Youth in Revolt je spíš něco jako mládí, které protestuje...

No, tak to jsem si pěkně odtrpěla. Konkurz na překlad probíhal v době už rozjeté marketingové akce, pro kterou si někdo v nakladatelství vymyslel přitažlivý název, aniž znal obsah. Nedalo se s tím už nic dělat a já jsem celou dobu překladu úpěla, protože ať už je to mládí kdekoli, určitě není tam, kde tvrdí název knihy. Hrdina Nick se při svých eskapádách výborně baví, což naprosto neodpovídá onomu rčení mládí v hajzlu, do důchodu daleko. Nakonec jsem našla místečko, kam se ta věta dala zařadit, aby se název obhájil. Je to situace, kdy Nick naříká, že bude muset strávit zbytek mládí jako ženská. "Prostě mládí v hajzlu." Z překladatelského hlediska je to však zločin, do originálu se nic vkládat nemá - je to prostě špatný překlad.

* Pomohlo vám, že v letech, kdy jste knihu překládala, byly vaše dcery v pubertě?

Jistě, přeložené výrazy jsem na nich zkoušela, ale mluvím hovorově také tak, i když snad ne úplně stejně. Každopádně brněnštinu znám dobře.

* V knize jsou skvěle převedeny anagramy - přesmyčky, jež jste prý sestavovala také s dcerami.

Překlad zde samozřejmě nebyl možný, musela nastoupit náhrada. Navíc šlo o anagramy jmen postav z knihy, které se v češtině jmenovaly jinak, ženy měly příponu -ová, a při převodu bylo nutné docílit anagramických obrazů zase v češtině. Zadala jsem tento úkol svým dvěma starším dcerám a ony mi dodaly asi padesátku anagramů, ze kterých jsem vybrala, co se mi hodilo přesně pro překládanou situaci.

* Jak si vysvětlujete úspěch knihy, již její autor v Americe dlouho nedokázal vydat, nakonec ji distribuoval sám, až se situace zázračně změnila a dnes je Mládí v hajzlu považováno za generační román typu Chytání v žitě J. D. Salingera?

Kniha je v originále především vtipná i ve své neutrální bezpříznakové angličtině, kterou autor používá pro proud vyprávění. Samozřejmě občas některý z kamarádů i v angličtině užije v přímé řeči hovorového obratu, ale zřídka. Převod celé knihy do hovorové brněnštiny její humor tedy ještě navršil. Pokud bych tento typ překladu nezvolila a nechala knihu v bezpříznakové češtině, šlo by o překlad typu Tajného deníku Adriana Molea od Sue Townsendové, který nemůže zaujmout už jazykem. Snahou této práce bylo nabídnout jiný typ překladu, než jaký se obvykle vyskytuje.

* Učila jste na vysoké škole anglický překlad. Kam se podle vás posledních dvacet let ubírá?

Bývá obvykle šitý horkou jehlou, protože na vydání knihy se většinou spěchá, takže redakční a editorské práci ani korekturám se nevěnuje patřičná péče.

* Nechudne slovník současné, mladší překladatelské generace?

Jak se to vezme. Všimla jsem si, že se do módy vracejí přechodníky a spousta lidí je používá správně. Nebo i slova jako zvíci a podobně, nejen v písemném projevu, ale i v obecné mluvě. Nelámala bych nad mladou generací hůl, vždycky budou lidé, kteří čerpají z literatury. Vymřou třeba ti, kteří mají ještě osobně zažité obraty "je jako za groš kudla" nebo "je to v něm jak v koze", ale říká se to dál a v literatuře to zůstává, takže není problém takové obraty znovu najít.

* I když nikdo z nás už neměl groš v ruce a neviděl rozkuchanou kozu?

Myslím, že to nevadí. A co se té kozy týče, rčení podle mého spočívá v tom, že koza je tvrdohlavá, takže příměr upozorňuje, že to řečené je v něčem usídleno tupě a tvrdě. Tak se toho obratu aspoň užívalo u nás doma. Je pravda, že tyhle příměry překlad neuvěřitelně obohatí. Naposledy mne okouzlily v knize Jóna Kalmana Stefánssona Letní světlo, a pak přijde noc, kterou z islandštiny nádherně přeložila Helena Kadečková. Používá tam třeba výraz "ať jsem trajcem" ve smyslu "ať tratím, ale teď jdu do toho" a podobně. U nás doma se říkalo "ajť sem trajcen" a bylo to takové zadušování. Tohle podle mého nemůže umřít, vytratit se úplně, v písemnostech se to dá najít. Tyto obraty se jistě znovu vrátí.

* Kromě Mládí v hajzlu jste přeložila přes dvacet různých knih. Která z nich vás bavila nejvíc?

Nejzábavnější byla právě práce na prvních třech dílech Mládí v hajzlu, jsou také nejlepší i v originále. Čtvrtý díl mne hodně zklamal, pátý šel zas o něco dolů a šestý byl ještě horší. A po něm jsem řekla, že pokud bude následovat další, já už z něj nepřeložím ani ň. Zdá se však, že sedmý díl naštěstí již nevznikne.

* Co teď plánujete v profesním životě? Budete dál překládat?

Ne, teď se po dlouhých letech vydávání energie zase dokrmuji, čtu si staré knihy: Ohňostroj marnosti, vesnické romány, Pstruha od Rogera Vaillanda... Kolikrát jsem si při překládání říkala, jak bych děj vedla jinudy, nebo že by z toho nápadu šlo vytřískat mnohem víc, až mi to bylo kolikrát líto. Snad bych teď konečně mohla napsat i něco svého.

Mladá fronta Dnes, 14. 7. 2010, str. 1, autor: Jana Soukupová, rubrika: Léto - příloha, mutace: Příloha, oblast: Celostátní deníky

 
Skrýt celou recenzi