Naše nabídka

 

Přihlášení

 

Nákupní košík

V košíku zatím nemáte
žádné zboží.

 
 

Katalog ke stažení

Katalog nakladatelství Jota pro podzim a zimu 2011/2012 ke stažení ve formátu PDF
PDF

 

Zasílání novinek

Zde se můžete zaregistrovat pro zasílání novinek na Váš email.

 

Doporučte nás

Líbí se Vám tento web? Můžete jej doporučit přátelům.

 

Partneři

 
 
Namasté babá

Matěj Homola
Namasté babá

Formát: 210 × 150 mm
Vazba: pevná vazba
Počet stran: 160
Vydáno: 12. 5. 2010
ISBN: 9788072177530
EAN: 9788072177530
Fotografie: Matěj Homola, Honza Homola
Tento titul získal ocenění

Do košíku Běžná cena: 298 Kč
Naše cena: 238 Kč

 

aneb Kapela v Indii

My Wohnouti jsme veselá kapela, ale taky parta pokrevních kámošů, která už léta čundruje po nejrůznějších koutech světa. Několikrát se nám do cesty připletla i Indie, což je snad ta nejulítlejší země pod sluncem. Krávy na ulicích, podivná hudba, smradlavý vůně… prostě mraky naprosto nepochopitelnejch věcí. Říká se, že v Indii nejde nic nezažít. Jasně. Tuhle teorii musíme potvrdit. Proto taky vznikl lehkej cestopis z naší dvouměsíční cesty po její jižní části, kterej jsme okořenili množstvím barevnejch fotek. Kdo ještě v Indii nebyl, udělá si představu, kdo ji už navštívil, může zavzpomínat.

 

Kniha získala ve 14. ročníku soutěže GO KAMERA (2011) v rámci Festivalu filmů, fotografií a publikací s cestovatelskou tématikou 2. místo v kategorii Cestovatelských publikací

 

vytisknout

KAPELA WOHNOUT OBJÍŽDÍ KLUBY

 

Posluchačům nabízí svěží výběr písní z dosavadních alb. V sobotu 13. března se zastaví na Rampě.

Jablonec n. N. - Wohnout uvidíte na jaře opět v klubech, kapela vyrazila na jarní turné. V sobotu večer přibrzdí v Jablonci na Rampě.
"My Wohnouti jsme dycky dávali přednost klubům. Vo tom žádná. Prostě kloubci, nebo chcete-li klubíky, jsou pro nás nejlepší v osobním kontaktu s publikem. Některá města však samostatnej klub nemaj, hrajeme tam tudíž v KáDéčku, neboli kulturním domě," říká Honza Homola.
Chystaná jarní šňůra protne naši krásnou vlast křížem krážem a kapela Wohnout se na to, jak říká Honza Homola, fakt těší. Jako hosté jim naladit atmosféru pomohou kapely Lety Mimo a Post-It, které se v půlce turné navzájem vystřídají.
"Jsou to naši starý kámoši, tak zde spojíme příjemný s užitečným. Hrát budeme průřez naší dosavadní tvorbou, ale koncertní verze písniček jsme si tak trošku upravili na ruku," hlásá Honza Homola. Dvouměsíční koncertní dovolenou kapela využila tradičně k cestování, Matěj s Jirkou trávili volno v Indii, Honza se vydal na Srí Lanku, Fenek...

Zobrazit celou recenzi

KAPELA WOHNOUT OBJÍŽDÍ KLUBY

 

Posluchačům nabízí svěží výběr písní z dosavadních alb. V sobotu 13. března se zastaví na Rampě.

Jablonec n. N. - Wohnout uvidíte na jaře opět v klubech, kapela vyrazila na jarní turné. V sobotu večer přibrzdí v Jablonci na Rampě.
"My Wohnouti jsme dycky dávali přednost klubům. Vo tom žádná. Prostě kloubci, nebo chcete-li klubíky, jsou pro nás nejlepší v osobním kontaktu s publikem. Některá města však samostatnej klub nemaj, hrajeme tam tudíž v KáDéčku, neboli kulturním domě," říká Honza Homola.
Chystaná jarní šňůra protne naši krásnou vlast křížem krážem a kapela Wohnout se na to, jak říká Honza Homola, fakt těší. Jako hosté jim naladit atmosféru pomohou kapely Lety Mimo a Post-It, které se v půlce turné navzájem vystřídají.
"Jsou to naši starý kámoši, tak zde spojíme příjemný s užitečným. Hrát budeme průřez naší dosavadní tvorbou, ale koncertní verze písniček jsme si tak trošku upravili na ruku," hlásá Honza Homola. Dvouměsíční koncertní dovolenou kapela využila tradičně k cestování, Matěj s Jirkou trávili volno v Indii, Honza se vydal na Srí Lanku, Fenek zůstal věrný krásám české vlasti. Právě ze svých cest bratři Homolové sepsali knihu, kterou plánují v letošním roce vydat ve spolupráci s nakladatelstvím Jota, specializujícím se na cestopisy.
Během jara kapela připravuje Best Off, které spatří světlo světa na podzim. Tento průřez dosavadní tvorbou odstartuje blížící se patnácté narozeniny skupiny, kterých dovrší Wohnout v roce 2011. V březnovém dílu šňůry se tak potkáte na Rampě s partičkou Lety Mimo, která v současné době také pracuje na výběrovém albu, které bude obsahovat dvě placky - jednu s originální verzí pecek, druhá nabídne songy v unplugged verzi. Páteří jejich koncertů tak bude výběr ze všech dosavadních alb. Příznivci bravurního tanečního Dua Egon se také dočkají, avšak co nám mistři připravili tentokrát, zatím nehodlají prozradit.

Foto - WOHNOUT je česká hudební skupina z Prahy a okolí. Tvoří ji bratrská dvojice Jana a Matěje Homolových (oba kytara a zpěv), baskytarista Jiří Zemánek a bubeník Fenek Steiner. Skupina vznikla v roce 1996, ale do širšího povědomí se dostala v roce 1998. Skupina vsadila na pestré, tvrdé a zároveň melodické kytary, české texty a energické koncerty, tím si brzy získala přízeň posluchačů. Foto - archiv skupiny


Jablonecký deník, 11. 3. 2010, autor: rud, str. 7, rubrika: SERVIS, oblast: Regionální deníky - Liberecký a Ústecký kraj

 

 

RECENZE: NAMASTE BABÁ ANEB KAPELA V INDII

 

Pohled pod slupku živelné Indie prostřednictvím neotřelé optiky kapely Wohnout. Tak by se dal jednou větou charakterizovat cestopis z dvouměsíční poznávací túry po jižní Indii s názvem Namasté Babá aneb Kapela v Indii, který právě vychází v nakladatelství Jota. Namasté Babá lze volně přeložit jako Dobrý den, pane. Pozdrav Namasté čtenáře symbolicky provází po všech 160 stranách poutavého vyprávění. Členové kapely Wohnout (Matěj Homola, Jan Homola a Jiří Zemánek) během svého putování po druhé straně zeměkoule seznamují sebe i čtenáře s indickými reáliemi, zvyky, vyznáním i životní filozofií.

Osobitá deskripce indické reality všedního dne je prokládána větším než velkým množství fotografií, které indickému způsobu života, tak diametrálně odlišnému od evropských zvyklostí a standardů, propůjčují tvář. Nebýt fotografií, nebyl by se cestopis tak intenzivně vetřel pod kůži. Autoři knihy – Jan a Matěj Homolovi – pojali vyprávění o krásách i zrůdnostech stařičké Indie se svérázností sobě vlastní. Dočista odzbrojující je jejich líčení indického smyslu pro hygienu, které ze značného procenta knihy činí vyprávění dosti fekálního charakteru. Aby taky ne, sledovat Indy, kterak po ránu vykonají potřebu do řeky, následně v řece vyperou prádlo a na závěr si ve stejné vodě vyčistí zuby, je silnou kávou i pro otrlé žaludky.
Wohnouti nevybíravě popisují drsné indické prostředí, používají nevšední, místy vtipný, ale přitom trefný jazyk. Na svůj čundr po Indii – prakticky jen s kytarou na zádech – se dívají s nadsázkou a nadhledem, rozplývají se nad čarokrásou tamní přírody a Indii přirovnávají k té nejkrásnější ženě na zemi, která je ovšem špinavá a v zasranejch hadrech.  Místní nátura kapelu ani v nejmenším neděsí. Zatímco Lenka Koukolová-Pallotti se ve své knize Všechny chutě severní Indie svěřuje se svým respektem vůči odlišné kultuře, mužská výprava si nebere servítky, tropí si z Indů dobrý den a celkově neustále srovnává a hodnotí život na východě očima Evropana. Což je přirozené. Jak sestava Wohnout tvrdí, Indie je továrna na zážitky.
Cestopis byl sepsán již v roce 2005, ale nejprve musel pět let zrát v šuplíku, než se mu dostalo té cti okoupit pulty knihkupectví. Povídání o Bižápuru, Kóčínu, Gókarně nebo Bombaji však ani v nejmenším neutrpělo. Naopak. V době, kdy se cestování do exotických koutů světa stává zcela běžným, může být načasování vydání této knihy dobře promyšleným tahem.

 

Topzine.cz, 5. 6. 2010, str. 1, autor: Samcová Jana, rubrika: Cestování, oblast: Internet - společnost a životní styl.
 

 

CO SI PŘEČÍST

 

Doporučuje Alice Horáčková:  Matěj a Honza Homolovi Namasté babá aneb kapela v Indii

Kluci z kapely Wohnout vydali energickou knížku ze své dvouměsíční výpravy po jižní Indii. Rozverné texty, pestré fotografie a pozdrav v názvu: Namasté babá je "dobrý den, pane". Jota, 160 stran

 

Víkend Dnes, 19. 6. 2010, str. 35, rubrika: Knihy, oblast: Časopisy - supplementy

 

 

SKUPINA WOHNOUT: INDIE JE VELMI FOTOGENICKÁ

 

Namasté Babá aneb Kapela v Indii je název nové knižní publikace, kterou vydali bratři Matěj a Honza Homolové ze skupiny Wohnout. Přináší spoustu pozoruhodných snímků a vyprávění o Indii, její magii, síle i kráse. Matěj Homola (36) o knize, fotografování i nahrávání nové desky říká víc.

* * Kdy jste přišli na to, že byste ze svých cest do Indie mohli vydat knížku?

Ta knížka vznikla jako výsledek spontánního nápadu před pěti lety, kdy jsme se vrátili z jedné naší cesty do Indie. Byli jsme na ní tenkrát já, můj bratr Honza a náš baskytarista Jirka Zemánek. Plni dojmů jsme si sami pro sebe vyrobili takovou publikaci. Brácha ji upravil graficky a dodal fotky, já ji napsal. Zkusili jsme pak oslovit nějaká vydavatelství, ale s žádným jsme se nedomluvili. Potom to hodně dlouho bylo u ledu, až se to někdy loni dozvědělo nakladatelství Jota, které nám nabídlo, že knihu vydá.

* * V původní verzi?

Kdepak. Ta kniha se znovu přepsala a dodali jsme aktuálnější fotky z našich dalších cest.

* * Měli jste dostatek dobrých a vypovídajících snímků?

Měli bychom fotky i na další knížku. Tato se ale vztahuje k určitým oblastem v Indii a přišlo nám hloupé dávat do ní fotky z jiných míst. Každá naše cesta byla jiná, každá vedla jiným směrem. Fotky v knize jsou autentické, vztahují se k místům, o kterých se v publikaci píše.

 

* * Je Indie "fotogenická"?

Je naprosto fotogenická. Lidé tam a situace venku na ulicích jsou tak zajímavé, že to přebije fotografický um. Někde člověk musí být fotograf, aby připravil dobré a na výpověď bohaté snímky. V Indii ale leží dobré fotky přímo na ulici.

* * Jací jste fotografové vy?

Ze začátku fotil hlavně brácha, já se přidal později. Dvě třetiny fotek v naší knize jsou ale nakonec ode mě. Mám fotografii vystudovanou a dlouho jsem se jí živil. Brácha tím, že je grafik, k ní má také blízko. Myslím si, že jako amatérský fotograf dělá velice slušné snímky.

* * Váš otec Oleg Homola je slavný český fotograf. Jak se na vaše obrázky z Indie dívá?

Moc je nehodnotil. Projel svět, byl na mnoha místech a je si vědom toho, že nafotit dobré snímky v Indii není těžké. Když budu chtít nafotit dobrou knížku o Praze, bude to daleko složitější. Pražské motivy jsou pro nás dost okoukané. V Indii je ale nový motiv na každém kroku. Myslím si, že táta si tu knihu přečetl někde na toaletě a tím to pro něho skončilo.

* * Jak se ti z Indie, kde jsi byl už pětkrát, vracívá domů?

V Indii se cítím dobře a jezdím tam rád. Sedí k mému naturelu a občas je mi líto, že ji musím opustit. Mám ale v Čechách rodinu, práci, kamarády, prostě věci, které člověk nemůže opustit. Kdyby to tak nebylo, uvažoval bych o tom, že bych tam žil déle.

* * Vezmeš někdy do Indie svou dceru Lauru?

Jestli mi to její maminka dovolí, tak hrozně rád. Myslím si ale, že pro děti má cestování cenu až tak od šestnácti let. Do té doby z toho nic nemají, respektive je jim asi jedno, kde právě jsou.

* * Je ještě nějaké místo na světě, kam bys rád jel a odkud bys rád nachystal podobnou publikaci?

Letos jsem chtěl jet do Kyrgyzstánu. Teď je to ale peklo na zemi, což mě mrzí. Jsem přesvědčen, že tamní krajina je také neskutečně fotogenická, alespoň podle informací, které mám, a podle fotek, které jsem viděl. Můj sen jsou do budoucna post -sovětské republiky.

* * Vznikla v Indii nějaká vaše písnička?

Do Indie jezdím samozřejmě i pro inspiraci. Bývám tam s Vencou Bláhou z Divokýho Billa a ten mi potvrdí, že když je tam člověk dva měsíce s kytarou, mnohokrát denně sedí, kouká kolem sebe, brnká si a při tom z něho vychází gejzír nápadů. Je to tam velice plodné, vznikla tam spousta textů, hromada písniček i řada nápadů. Na posledních deskách je to asi polovina veškerých mých autorských vkladů.

* * Na jak dlouho tam jezdíš?

Snažím se na měsíc a půl nebo dva. Vždycky na začátku roku, to má kapela prázdniny.

* * V příštím roce oslavíte s Wohnoutem patnáct let existence. Jak?

Bohužel nám patnáct let vychází zrovna na rok, kdy chceme vydat novou desku. Rozhodli jsme se tedy, že v létě půjdeme do studia a natočíme tam znovu třicet našich písniček, které pak vydáme na výběrové desce. Její název ještě nemáme daný, ale chtěli bychom si ji dát jako dárek k patnáctinám. Takže to výročí oslavíme už letos.

* * Proč budete své hity točit znovu?

Budeme je točit s hosty a navíc máme pocit, že některé naše písničky si během koncertování takříkajíc sedly. Mohly by chytit nový drive.

* * Kteří hosté na albu budou?

Xavier Baumaxa, slovenský raper Vec, Lety mimo, Divokej Bill, Fanánek, pokud to stihne, a určitě ještě někdo další.

* * A co vydáte za rok?

Novou desku. Jsme na tom výborně, ještě nikdy jsme nebyli na nahrávání nového alba tak dobře připraveni. Máme spoustu písniček a nápadů. Některé už zařazujeme do koncertního programu, abychom si na ně zvykli.

***

Někde člověk musí být fotograf, aby připravil dobré a na výpověď bohaté snímky. V Indii ale leží dobré fotky přímo na ulici


Právo, 8. 7. 2010, str. 4, rubrika: Hudba, mutace: Styl, oblast: Celostátní deníky

 


 


 

 

 
Skrýt celou recenzi

K této publikaci zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář 

Pro možnost přidávání komentářů se musíte přihlásit.

 

 



 

PALOLEM

„Namasté babá, tady je můj certifikát k tomu, abyste se nebál, že jsem nějakej amatér, když vám teď budu čistit uši. Určitě je máte špinavý,“ mává nám před ušima ušmudlaným průkazem malej chlápek s brašničkou plnou prapodivnejch pomůcek.

To už nás do zad nějakej čas pálí písek na pláži v Palolemu a kolem je fakt dost turistů, říkejme jim Neindové. Místní z nich žijou a v mnoha věcech jim/nám vycházej vstříc, ale jelikož si zde progresivně zakázali výstavbu hotelů, je tahle goanská pláž v podstatě pořád ještě hezká. Máme ubytování za kilo na jednoho a noc v jednoduchým bambusovým bungalovu na skále pod palmou, na docela klidným místě stranou plážovýho mumraje. V noci se v něm tísníme tři na jedný menší dvouposteli, jinak se tam toho už moc nevejde, ale my toho s sebou stejně moc nemáme, jenom spacák, mapu a průvodce, kytary a slivovici
jakožto žaludeční dezinfekci. Kolem chýše se pelešej prasata, pochrochtávaj a sledujou, kam vyhodíš šlupku od banánu. Maj se o dost líp než v žitě, neboť odpadků, který se zásadně vyhazujou v okolí domků a bungalovů, jsou pod palmama hromady.

Palolemská pláž je dlouhá tak kilometr, voda Arabskýho moře, který to tu ošplouchává, je teplá, pobřeží lemujou palmy a pod nimi hraje hudba ze stylovejch restaurací a barů, lákajících kolemjdoucí na mořskou kuchyni, na ryby a na krevety, který lítaj do nenasytnejch žaludků po tunách. V písku se mezi ležícími a sportujícími lidmi motaj krávy a pobíhaj smečky psů jedný jediný rasy — je to pobřežní vořech, ve dne přítulnej a neškodnej, v noci někdy drzej a nebezpečnej. Některý z nich jsou zle prašivý, ti většinou vedou partu. Absolutní menšinu savců tady na pláži zastupujou původní rybáři, kteří ku potěše turistů s digitály občas vytáhnou z moře síť s mořskejma mrchama, netěšícíma se na pekáč.

„Trhám taky chlupy z nosu,“ dodal čistič uší a díval se nám z deseti čísel do rypáků.

Na pláži je cvrkot, těžko najít místo, kde bys měl klid, aniž by tě do pár vteřin někdo neoslovil s nějakou výzvou k obchodu. Babka s ovocem, děti s korálkama, ženský s hadrama, maséři, rybáři, co by tě rádi vzali na projížďku za delfíny a propastně nejneodstřelitelnější ze všech jmenovanejch — prodavači bubínků. A když už to vypadá, že je dobrá konstelace hvězd a nikdo není v dohledu, vynoří se z křoví domorodec, kterej si chce zabrnkat na tvoji kytaru. Ten jedinej to myslí nezištně, ale ocitá se nic netuše v nebezpečí, že mu bude vynadáno za jeho otřesnou hru.

Západy slunce jsou zde jak z pohlednice, všichni seděj ztuhlý a civěj, pak Punťa zaleze do moře, lidi do baru a den teprve začíná. Všichni si užívaj, Evropani, Australani, Amíci,
hodně Izraelců a v neposlední řadě indickejch turistů. Silvestr tu byl prej mocnej. Jako všude v Goe, kam se sjížděj lidi lační zábavy.

Plážovej průmysl jim dodává servis, za kterej by jinde ve světě zaplatili mnohem víc. Atmosféra je zde silně prázdninová, chuť zevlovat, hrát beach volejbal, jíst, pít a kouřit každýmu čouhá z očí.

Po místní krásný krajině se proháněj zkérovaný dredaři a krásný holky na legendárních motorkách Roayal Enfield, pekelnejch rachotících strojích s prastarým designem, na jejichž nespolehlivost se můžeš spolehnout. Občas na nich potkáš opravdový hipíky z šedesátejch let, který řaděj v kristuskách a šedivej vous propletenej korálkama jim vlaje ve větru. Ti z přeživších, co už nezvládaj řízení, se poflakujou po některý z pláží a možná ve světlech chvílích přemejšlej, kolik let už neviděli svůj pas. A vzpomínaj na dobu, kdy tady neznělo skoro z každýho baru techno. A kdy ten hašiš nebyl tak hrozně drahej.

„Táto, proč brečíš?“
„Mámo, pamatuješ, tady se to stalo, pod touhle palmou, ale tenkrát to byl ještě malej kokos… tady jsem se dozvěděl, že umřel Bob Marley…“

A všude jsou taky indičtí turisti. My je trochu dělíme na ty s mobilem a bez mobilu. Mobilní telefonování je v Indii nový náboženství, bohužel v něj zdaleka ještě nemůže věřit každej, tím se trochu odlišuje od ostatních. Přístroj je nutný nosit na viditelným místě, stále ho přikládat k uchu, fotografovat nebo vybírat zvonění. Pokud je telefon vybavenej přehrávačem, pořádá se lokální minidiskotéka.

Líbí se Vám tato publikace? Můžete ji doporučit přátelům.

 
 

Dále doporučujeme

Ztracen v džungli Strhující příběh podle skutečné události o dobrodružství, které se změnilo v boj o přežití Yossi Ghinsberg 214 Kč Přidat do košíku
ATA MUA Kolem světa za 800 dní Eva Palátová 318 Kč Přidat do košíku
Brány do ztraceného světa Unikátní objevy na stolových horách Venezuely Marek Audy 470 Kč Přidat do košíku
Tanec modrých andělů Steve L. Lichtag 262 Kč Přidat do košíku
Můj soused je čaroděj Kateřina Mildnerová 206 Kč Přidat do košíku


další knihy » 

 

Vyhledávání

 

Aktuality

Další aktuality…

 
 

www.cyklocestovani.cz

 
 
 

JOTA ve společnosti