Marie Borkovcová, Martina Bednářová, Vladimír Fišer, Petr Ocknecht, Milan Václavík, David Švejnoha

Říká se, že na počátku všeho bylo slovo. Na počátku entomofágie u nás stojí doc. Ing. Marie Borkovcová, Ph.D. (* 1958). Netvrdíme, že před ní nikdo nespolkl mouchu nebo nějakého červíka. Vždyť hmyzem si vylepšoval jídelníček již pračlověk. Doc. M. Borkovcová postavila entomofágii na  základy podložené vědeckým výzkumem. Působí na Mendelově univerzitě v Brně na Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství. Předmětem jejího zájmu je vše živé, co se plazí, běhá a létá na Zemi. Svým studentům tedy přednáší i o hmyzu. Nejen o jeho roli opylovatele či škůdce, ale i o tom, že se dá jíst. První taková přednáška s praktickou ukázkou se konala v předvánočním čase 2002. Měla velký ohlas  a byla počátkem tradice předvánočního hmyzího vaření na Mendelově univerzitě. Odstartovala dlouhý řetěz přednášek pro laickou veřejnost i odborníky po celé České republice i v zahraničí. Současně vyvolala potřebu kritického hodnocení významu hmyzu pro výživu člověka a zapojení hmyzu do jídelníčku jako alternativy. Svou prací se zařadila do světové komunity vědců řešících tuto problematiku a v roce 2014 se stala uznávaným vlajkonošem (stakeholder) FAO, prvním za Českou republiku. Za posledních 5 let upekla asi 500 plechů hmyzího perníku a pořád vypadá na pětatřicet.

 

Kdo může říci, že byl při tom, když to začalo, je Ing. Martina Bednářová, Ph.D. (* 1983). První přednášky se zúčastnila ještě jako studentka, a ačkoliv si po sobě klidně nechala lézt živé šváby, neochutnala ani červíčka. To přišlo až za dva roky a Martina je zářným příkladem toho, jak se může měnit vztah k hmyzu jako jídlu poté, co se o něm člověk dozví, jak žije, čím se živí a co může pro člověka v jídelníčku znamenat z hlediska nutričních hodnot. Téma ji zaujalo natolik, že si ho zvolila za téma své doktorské práce. Tu úspěšně obhájila a výsledky publikovala ve světových odborných časopisech. Vede rozsáhlou korespondenci s odborníky na jedlý hmyz z celého světa a má na starosti spolupráci se zahraničními i českými odborníky, institucemi i soukromými firmami. Pro tým překládá vědecké články a je studnicí informací. V roce 2015 se stala za Českou republiku druhým vlajkonošem FAO pro oblast jedlého hmyzu. Má také úžasný talent na komunikaci s dětmi, které svým poutavým vyprávěním o hmyzu přitahuje k entomofágii. Je to velmi důležitá práce, protože tak pomáhá vychovávat nové generace hmyzožroutů. Z plechů s hmyzím perníkem ujídá rohové díly (protože na nich zůstává nejvíc citronové polevy).

 

Ing. Vladimír Fišer (* 1951) byl také u zrodu entomofágie v Čechách a na Moravě od samého počátku. Je důkazem toho, že entomofágie je přístupná lidem všech věkových skupin a profesí. Tou jeho je informatika, a tak od prvopočátku zajišťuje přednáškám technickou podporu (cesťáky, zapojování veškeré techniky i přímé přenosy na internet). Perfektně ovládá statistiku, takže matematické vyhodnocování výsledků vědeckého výzkumu týmu je na něm. Entomofágii propadl natolik, že zkoušel přežít jen o sušeném hmyzu. Po třech dnech  byl nucen pokus ukončit. Sušený hmyz je opravdu suchý a živé barevné sny o sýru se zeleným pepřem byly příliš silným lákadlem. Tímto pokusem ale ukázal na potřebu přistupovat ke konzumaci hmyzu se zdravým rozumem a podle hesla, že nic se nemá přehánět. Je to nadšenec, labužník, experimentátor a gentleman. Perníčky ochutnává a hodnotí jako degustátor a dokáže je transportovat naprosto přesně a spolehlivě, ani se na plechu nepohnou. A taky je umí neuvěřitelně přesvědčivě nabízet. Přeživšímu „pokusnému králíkovi“ odolá jen málokdo.

 

Na jedné z prvních přednášek o entomofágii se objevil muž, který neustále zasahoval do výkladu. Tento muž, Petr Ocknecht (* 1977), je absolventem hotelové školy v rakouském Retzu a získal praxi jako kuchař v Německu, Rakousku a na turistické lodi v Karibiku, kde pro hosty vařil kdejakou mořskou havěť. Tak jak doc. Borkovcová přivedla entomofágii do akademického povědomí a polemiky, tak P. Ocknecht přivedl entomofágii na stůl konzumentů po praktické stránce. Vypracoval originální postupy snadné přípravy hmyzu a upravil recepty pro českého konzumenta. Jako první vařil hmyz pro širokou veřejnost na Prague food festivalu v Praze a poté následovalo mnoho dalších veřejných prezentací: festivaly, renomované restaurace, výstavy, veřejné akce a také vystupování v médiích: televize, rádio a tisk. Statisticky vyjádřeno vařil, pekl, smažil a sušil přes několik miliónů červů, tisíce cvrčků, sarančat a švábů a stovky štírů.

 

Milan Václavík (* 1983) se v kuchyni pohyboval už od dětství. Vyučil se kuchařem a vydal se na zkušenou do Rakouska a poté do Anglie. Časem se jeho velkou vášní stalo cestování a naprosto propadnul jihovýchodní Asii, kam se pravidelně vracel. V Kambodži na tržnici se také poprvé setkal se smaženým hmyzem. Tenkrát však ještě neochutnal, i když chtěl. Hlava a předsudky u něj však zvítězily jen na krátkou chvíli. V roce 2010 začal pracovat jako šéfkuchař exotické restaurace v Brně, kde se seznámil s Davidem Švejnohou, a poprvé navštívil přednášku o entomofágii paní docentky Borkovcové. Ta mu společně s Petrem Ocknechtem pomohla pod tíhou argumentů překonat první bariéry a Milan tomuto exotickému způsobu stravování propadl. Připojil se k týmu jako jeden z propagátorů této stravy v České republice. Dnes přednáší pro střední školy, vymýšlí nové recepty, snaží se popularizovat pojídání brouků v médiích a pomáhá lidem na svých přednáškách překonat onu pověstnou první bariéru. Na cestách stále sbírá exotické recepty a snaží se ochutnat vše, co mu přijde do cesty.

 

David Švejnoha (* 1979) je cestovatel, který poprvé ochutnal restované larvy v africké Zambii. Při svých dalekých cestách se nevyhýbá gastronomickým „experimentům“, kam pojídání hmyzu pro Evropana určitě patří. V roce 2010 se poprvé setkal s kuchařem Petrem Ocknechtem na přednášce v brněnské restauraci a společně s Milanem Václavíkem se vydali na cestu popularizace entomofágie mezi lidmi. David neumí vařit, ale umí nadšeně mluvit a motivovat. Co zbyde, to sní, protože chutím, které hmyzu dodá Petr s Milanem, se nedá odolat. Jezdí po celé republice a přednáší pro školy a veřejnost. Komunikuje s veřejností, stará se o informační web a facebookové stránky. Snaží se informace o entomofágii protlačit všemi možnými kanály. Stále nosil v hlavě myšlenku vydat se svými kolegy hmyzí kuchařku, až se mu v jedné z brněnských restaurací nad sklenicí pelhřimovského piva podařilo domluvit s nakladatelstvím a tvorbu knihy zrealizovat.

© 2019, Všechny práva vyhrazena, Nakladatelství Jota, s.r.o. Vytvořilo Foreveryone