Barbara Kingsolverová
Lakuna

Reakce čtenářky:

Dobrý den,

jsem tak nadšená z další knížky z vaší Zlaté edice, že vám musím napsat, jak šťastnou ruku máte při výběru titulů! Díky za skvělý překlad a úžasnou knížku Lakuna. Nádherně jsem si početla, fantasticky živé dialogy a skvělý styl vyprávění. Mám moc ráda knížky se skutečnými reáliemi z historie, a tato knížka přibližuje dvacáté století Mexika a USA (i když tedy jen vybrané úseky), ale tohle je tak senzačně promyšlené! Závěr knížky mě nadchl a překvapil, měla jsem obavy, že hlavní hrdina skončí smutným osudem, což bych mu vůbec nepřála!

V originále bych si ty skvělé věty a vůbec celý příběh nikdy takhle neužila.

PS: Knížku už jsem si musela koupit, abych vás podpořila a protože vím, že se k ní vrátím.

Renata Ráčková

***

Kritický klub Jana Rejžka

Jan REJŽEK, Český rozhlas 6, 28. 7. 2011

Tahle bravurně napsaná kniha, tedy objemný román, který velice úměrně přeložila Simoneta Dembická, se zabývá spoustou zajímavých věcí. (…) Můžete tenhle román číst jako rozsáhlou historickou fresku první poloviny 20. století nebo jako studii, jak se formovalo politické vědomí moderní Ameriky nebo jako příběh obyčejného člověka, který byl svědkem důležitých politických událostí. (…) Je to román velice důležitý a jsem rád, že ho JOTA vydala. Ještě jednou: Barbara Kingsolverová: Lakuna.

***

Velmi blízko historii

Taťána JANUŠOVÁ, Literární noviny č. 33, 18.08.2011, Nové knihy, str.: 20.

Jako životní zpověď a deník mladého spisovatele se ke čtenáři dostává příběh románu Barbary Kingsolverové. Vypravěč si zaznamenává svůj život přes dvě desítky let. Přesně tolik si renomovaná autorka odvážně ukrojila z americké historie.

Americké spisovatelce Barbaře Kingsolverové se v románu Lakuna podařilo vytvořit živý obraz Mexika třicátých let pulzujícího neobvyklou symbiózou umění a politiky a poválečné Ameriky pohlcené nadějemi i antikomunistickými kampaněmi. Aby zachycený dějinný úsek v románu získal živé kontury a plasticitu, rozhodla se autorka do příběhu zapojit několik skutečných historických postav, které propojila prostřednictvím linie životních osudů fiktivního hlavního hrdiny, Harrisona Stepherda.

Napůl Mexičan napůl Američan, chlapec uzavřené povahy a neobyčejných pozorovacích schopností vyrůstá se svou matkou v Mexiku, kde se setkává se slavným mexickým muralistou a politickým radikálem Diego Riverou. Začíná u něj nejdříve jako míchač omítky, později se ale jako kuchař a písař stává součástí jeho domácnosti a poznává další osobnosti: Diegovu ženu, malířku Fridu Kahlo a bolševického revolucionáře Lva Trockého, který v domě mexických umělců nachází útočiště před pronásledováním ze strany Stalinových agentů. Jako Trockého písař a tajemník se Stepherd stává svědkem jeho milostné aférky s Fridou i vražedného atentátu, který končí Lvovou smrtí.

V druhé části románu se přesouváme z barvitého horoucího Mexika do usedlejší Ameriky, kde se na pozadí proměn ročních období odvíjí samotářský život hlavního protagonisty paralelně s dramatickou americkou historií čtyřicátých let. Obě linie se pro Harrisona osudově protnou ve chvíli, když se z plachého muže stane známý spisovatel a Ameriku zachvátí mccarthyovské hony na čarodějnice…

Celé to na první pohled může budit dojem, jako když pejsek s kočičkou pekli dort a přitom vypočítavě sáhli po těch nejvíce ověřených sladkých i ostrých ingrediencích, ale není tomu tak. Velký románový prostor a řada dobře vykonstruovaných zápletek umožnily autorce jemnými nitkami své představivosti propojit celou řadu postav i důležité historické okamžiky s životem hlavního hrdiny tak, že vznikl celistvý příběh s promyšlenou dějovou linií. Na věrohodnosti mu dodává autorčina hluboká znalost americké historie, která dává přednost kladení otázek před kladením odpovědí. Místy je ovšem zcela nemožné rozeznat hranice mezi historickými fakty, detaily ze soukromí slavných osobností a autorčinou představivostí: vyprávění se tu vpíjí do historie jako inkoust do papíru a běžný (historicky neerudovaný) čtenář může na této neznatelné hranici krásně tápat.

Ve středu velkého barevného plátna amerických dějin se nabízí ještě jeden příběh, příběh fatální lidské osamělosti a identity "trvalého cizince" žijícího mezi dvěma kulturami. A je to příběh snadno přehlédnutelný. Hlavní hrdina o sobě téměř nepíše, vše zaznamenává jakoby okem kamery, takže je v jednotlivých výjevech téměř neviditelný. V tom může spočívat největší problém, a na toto konto je románu vytýkáno, že mu chybí silný, výrazný hlavní hrdina. To je ale dvousečné. Harrison je naopak dokonalým nástrojem autorčiných narativních záměrů: umožňuje být z pozice kuchaře, tajemníka a písaře historii natolik blízko, aby ji dokázal pravdivě a přesně zaznamenat, a přitom ji nezastínil ani nezkreslil subjektivním vědomím a intencemi těch, co jsou v jejím běhu příliš angažovaní, a zároveň ne dost daleko na to, aby ho pozdější epocha mccarthyovských honů na čarodějnice "neupálila" společně s viníky. Čtenářskou pravdou ovšem zůstává, že ve chvíli, kdy se ohnisko vyprávění přesouvá z mexických událostí na Harrisonův vlastní život v Americe, zdá se vyprávění chvílemi zdlouhavé a nezáživné.

Lakuna je v odborné terminologii mezera, díra, štěrbina; v rukopisech a textech odkazuje k místu, kde je text přerušen nebo chybí, a díky tomu je interpretace jeho smyslu obtížná. Je to také ústřední metafora románu, motiv, který se prolíná celou knihou v mnoha podobách a významových rovinách. Jestli je sama autorka – jejíž tvorba je českému čtenáři dosud neznámá – takovou lakunou, mezerou, chybějící částí v českém literárním prostředí, se teprve ukáže. V zahraničí je její jméno spojené s řadou úspěšných románů (za zmínku stojí například The Poisonwood Bible z roku 1998) a literárních ocenění. Soudě podle zahraničních ohlasů a recenzí je román Lakuna jednou z jejích nejlepších, ale taky nejnáročnějších knih. Kingsolverová za ni loni získala prestižní Orange Prize, cenu, která je udělována od roku 1996 anglicky píšícím autorkám celého světa, a zároveň byla nominována na PEN/Faulkner Award. Rozsáhlý román je zajímavý portréty osobností (mezi nimi vyniká dojemný portrét stále plápolajícího stárnoucího revolucionáře), působivou ukázkou manipulující moci médií, a především kritickým pohledem do vnitřních souvislostí americké historie mezi lety 1930 až 1950, který citlivě zaznamenává proměny vnitřních nálad společnosti a proces utváření politického vědomí moderní Ameriky.

***

Lakuna, výtečný román o tom, jak s člověkem cvičí historie

Harrison Shepherd, syn lehkomyslné Mexičanky a amerického úředníka, pracoval na sklonku 30. let v Mexiku u Lva Trockého. "Jako jeho kuchař, tajemník, písař a někdy čistič králičích kotců," vysvětluje po letech při slyšení před podvýborem pro neamerickou činnost – v době, kdy se z obdivovaného autora bestsellerů stalo spoluobčany imédii proklínané individuum. Američanka Barbara Kingsolverová nazvala svůj skvostný a iritující román Lakuna, slovem označujícím obecně mezeru v příběhu, ale i jeskyni, kterou na začátku knihy proplouvá chlapec na jednom mexickém ostrově. Zabydlela ho postavami fiktivními i slavnými (vedle Trockého malíři Diego Rivera a jeho žena Frida Kahlo, André Breton či šéf FBI Hoover) a propletla je vztahy oscilujícími mezi láskou, nepochopením a nenávistí.
Říká o historii, že je jako nůž – a ten jejího fiktivního hrdinu ořezal dokonale. Shepherd hledá své zařazení národnostní i sexuální (jeho homosexualita je tu líčena s kouzelnou decentností, stejně jako například milostné pletky Fridy Kahlo s Trockým), jen to politické je mu lhostejné – a právě na ně doplatí. Složitě komponovaný román sestává z deníkových zápisů, korespondence, autentických i smyšlených citátů z novin. Českého čtenáře může popudit jako levičácký, třeba idealizovaným obrazem Trockého nebo ponurým líčením Ameriky v éře McCarthyho – Stalinovo Rusko však autorka taky nešetří. Neměl by se však nechat odradit. "Lidé čtou knihy, aby unikli nejistotám života," píše Kingsolverová. Lakuna nejistoty spíše vyvolává. Ale kromě estetického zážitku vás donutí přemýšlet. A hodně.

kniha 90 %

autor: Alena Slezáková; Mladá fronta Dnes


***

Barbara Kingsolverová Román Lakuna vypráví o dramatických letech první poloviny 20. století, o obrovských proměnách, které zasáhly celý svět a o tom, jak se dějiny mohou podepsat na osudu jednoho konkrétního člověka, který je do tohoto pohnutého děje zatažen a jemuž nezbývá než se s tím nějak vyrovnat. Protagonistou je fiktivní americký umělec Harrison Shepherd, který se vydává na obtížnou cestu za hledáním vlastní identity. Útočištěm jsou mu knihy a později i deník, do něhož si vše zapisuje. V Harrisonově životě by bylo nejspíš vše jinak, kdyby ho kdysi matka Mexičanka neodvezla do své rodné země, když opouštěla Harrisonova otce americké národnosti s jedním bohatým mexickým průmyslníkem. Putování mezi Mexikem a Spojenými státy americkými, k němuž jsou oba odsouzeni, je zároveň cestou mezi válkou a revolucí, fašismem a komunismem. A právě ve třicátých letech, kdy příběh začíná, obě země zasahují velké dějinné erupce.

Autor: ve; Jablonecký deník


***

"Zákon ryb je stejný jako zákon lidí: jestliže se objeví žralok, utečou a nechají tě sežrat." Román americké spisovatelky vypráví o dramatických letech první poloviny 20. století a fiktivním umělci, který je do těchto dějů nedobrovolně zatažen.

Lidové noviny
 
Skrýt celou recenzi