D. Aerberhard, A. Benson, R. O´Brienová
ARGENTINA + DVD

"Frankfurtský knižní veletrh se odehrál zcela ve znamení Jižní Ameriky", tak hodnotila překladatelka Anežka Charvátová letošní ročník největšího světového veletrhu s knihami, který se konal ve dnech 7. až 10. října. Jednak kvůli tomu, že čestným hostem byla Argentina, a dále proto, že ve čtvrtek 7. října dění na veletrhu oživila zpráva, že Nobelovu cenu za literaturu získal peruánský spisovatel, novinář, politik Mario Vargas Llosa.
Co se týká Llosy, kolem jeho jména se na veletrhu strhl přirozeně velký poprask, jeho vítězství přitom zřejmě málokdo předpokládal. Ve zvláštní veletržní příloze Frankfurter Allgemeine byl publikován odhad sázkové kanceláře Ladbrokes, podle níž byli za hlavní favority označeni Keňan Ngugi wa Thiong'o a Cormac McCarthy, jméno Vargase Llosy vůbec nepadlo (u nás o tomtéž informovaly třeba Hospodářské noviny)......

... Nepřehlédnutelným tématem řady knih pak bylo tango. Publikace o něm sahaly od základních příruček o jeho historii až ke speciálním literárně-vědným studiím, jako je kniha Der Tango im Werk Julio Cortázars: Eine Tangoreise durch seine Literatur o motivu tanga v díle Cortázara. Autorka Viviana Alvarez-Schüller tvrdí, že zatímco motivům vážné hudby a jazzu už v Cortázarově díle byla věnována dostatečná pozornost, tangu dosud ne. Autorka se mimo jiné zabývá tím, jak Cortázar prostřednictvím tanga charakterizuje některé postavy a místa a jak se někdy tango stává "symbolem argentinskosti". O tangu psala i řada dalších Argentinců: sámBorges sice snad trochu pohrdlivě prohlásil, že podle jeho zdrojů tango pochází z nevěstinců, to mu ale nijak nebránilo v souběžném oslavování poslání tanga jako něčeho, co má dát Argentincům jistotu, že v minulosti "byli stateční, že už dostáli požadavkům odvahy a cti". Dokonce se za své spoluobčany vyznal, že "v nebi nás Argentince očekává platonská idea tanga, jeho univerzální forma". A Ernesto Sabato v polemice s představou, že "metafyzická nemoc" může postihnout jen "obyvatele Paříže nebo Prahy", tvrdí, že "člověk tanga je bytost, která medituje o uplývání času a nevyhnutelné smrti", tedy přímo že "autoři tanga tvoří metafyziku"[1]. Připojme, že politolog Ingo Malcher zvolil pro svůj portrét Argentiny přímo název Tango Argentino: Portrait eines Landes (o tangu samotném se tam ale nedozvíte více než v důkladném českém turistickém průvodci po Argentině, který roku 2009 vydalo nakladatelství Jota). Volnější souvislost s hostující zemí pak měly knihy jako Tango als Ausdruck der Melancholie in der modernen Gesellschaft (Tango jako výraz melancholie v moderní společnosti) nebo Tango in Translation. Tanz zwischen Medien ...

Ikaros, 12. 11. 2010, str. 1, autor: Jan Lukavec, rubrika: Zprávy, reportáže a glosy, oblast: Internet - zájmové tituly
 
Skrýt celou recenzi