Denise Chongová
Vejce na Maovi

Psal se rok 1989 a na čínský venkov začaly pronikat zprávy o nepokojích v hlavním městě. Byly zabaleny do komunistické propagandy, podobné jakou známe z osmdesátých let od nás. „Zaprodanci, štváči, rozvraceči se stavějí proti naší společné budoucnosti“. Vejce naplněná barvou jež se rozprskla o portrét Velkého kormidelníka Maa měla být symbolickým gestem ukazujícím na Velkého viníka. Komunismus se udržel, revoluce se nekonala, ale vržená vejce změnila život tří obyčejných Číňanů věřících v lepší budoucnost.
reklama
Studenti a jejich radikální mládí jsou častým revolučním motorem. Stačí vzpomenout Paříž roku 1968 či Prahu 1989. Na pekingské náměstí Nebeského klidu usedli studenti s protikorupčními výzvami, někteří se pustili do hladovek. Situace se vyostřovala a studentské vedení se, alespoň podle Denisy Chongové, nechtělo spojit s přílivem dělníků a zemědělců, kteří je přijeli podpořit. Nikdo nepochyboval o tom, že pokud armáda dostane rozkaz k zásahu, nebudou jen zranění a zatčení, ale i mrtví a nezvěstní. Ve snaze zachránit „čistotu“ studentského protestu organizátoři demonstrací prvoplánově podrazily nohy mužům, jež je přijeli podpořit. Hozením několika vajec naplněných barvou ušpinili autobusový mechanik, učitel a výtvarný redaktor velký portrét Mao Ce Tunga. Šlo o to v symbolické rovině ukázat, že Velký kormidelník už není nedotknutelnou modlou a do žil demonstrujících měl vlít novou dávku odvahy. Bohužel studentské  vedení se rozhodlo „výtržníky“ předat čínské policii. Jejich provinění bylo jasné a hrdě se k němu hlásili. Lu Te-čcheng, Tung-jüe a Jü Č-tien riskovali a ztratili téměř vše. V případě Lu Te-čchenga, jež ve vězení zemřel, úplně vše. Denise Čongová popisuje složité životní příběhy tří aktérů, odhaluje jejich motivy a v knize prolíná několik časových rovin v nichž čtenáře seznamuje s dětstvím a životními traumaty hlavních aktérů.

Podtitul knihy říká, že jdo o příběh obyčejného muže, který zneuctil ikonu a odhalil pravou tvář diktatury. Titul neodhaluje „pravou tvář diktatury“, teror čínských komunistů je obecně znám. Ostatně na náměstí Nebeského klidu není ani dnes bezpečné vést hovory o demonstracích a čínských studentech. Na stranické linii se nic zásadního nemění, což krystalicky čistě dokládají dopisy světovým velvyslancům nabádající k neúčasti na předávání Nobelových cen. Jeden oceněných je čínský disident, tedy v žarkonu komunistů zločinec. Čína dále udržuje komunismus jako „jedinou správnou“ ideologii s represivními nástroji k nimž patří tresty smrti a politické procesy na straně jedné a využívá euroatlantické naivity na straně druhé. Příkladem takovýchto zákulisně politických hrátek budiž pořádání olympijských her v Pekingu. Vejce na Maovi nijak zásadně neodhaluje Čínu a její systém, ale spíše poukazuje na nejednotnost a chování studentského vedení během demonstrací a jejich neschopnost přijmout podporu ostatních. Studenti se zalekli vojenské síly. Možná správně odhadli, že se rudá Čína nenechá přebarvit a raději ještě víc zrudne krví demonstrujících. Pravá tvář diktatury byla odhalena už dávno (viz „poznámka k samostudiu“ na konci). Lu Te-čcheng, Tung-jüe a Jü Č-tien zůstali nadále jen obyčejnými lidmi, jež byli v nesprávný čas na nesprávném místě. Popisu pobytu v čínském vězení  chybí dynamika. Tady mohl příběh splnit alespoň něco ze slibovaného „odhalení“, nicméně nepovedlo se. Ve srovnání s popisem současného ruského vězení, jak ho podává Hague Tig v Zoně 22 jde o škaredě promrhanou příležitost. Možná je to tím, že v případě Hagua jde o autobiografickou záležitost, zatímco Denisa Chongova vypráví cizí příběh se silným emocionálním podtextem, tedy vytvořila beletrizovanou literaturu faktu. Střídá v ní nadsázku s realitou postavenou na pevném základě skutečných událostí.

Středoevropskému čtenáři přijdou dost nepochopitelná čínská přísloví a přirovnání. „Stehno je silnější než rameno,“ cituje jedno z nich coby životní moudro autorka. Autor těchto řádků by dokázal kontrovat stejně pravdivým, a pro tuto recenzi vymyšleným „moudrem“ „chlupem z pandy oheň nevykřešeš“. Denise Chongová je čínsko-kanadského původu, takže jí čínská kultura s mnohovýmluvnou slovesností bude bezpochyby bližší, než nám. Nicméně každého, kdo se zajímá o současnou geopolitiku by mohla kniha oslovit. Čína je Čím dál silnější hráč na světovém hřišti a je dobré vědět co se skrývá za frázemi o „otevřené čínské společnosti“ Zvlášť dnes, kdy zablokovala zpravodajské servery, aby čínští internetové uživatelé neměli možnost konfrontovat domácí zprávy o předávání Nobelovy ceny míru se světovými.

Chongová D., Vejce na Maovi, Brno 2010,nakladatelství JOTA, ISBN 978-80-7217-786-8
Poznámka k „samostudiu“. http://www.velkaepocha.sk/20060312129/Cast-VII-Historie-zabijeni-Cinske-Komunisticke-strany.html včetně videa s českými titulky, nebo čínská komunistická agitka http://www.youtube.com/watch?v=GzLGCDLTx8Y taktéž s českými titulky.

BLOG.RESPEKT.CZ , 10. 12. 2010, autor: Topi Pigula - pigula.blog.respekt.ihned.cz

 
Skrýt celou recenzi