Rana Dasgupta
Sólo

Román jednoho z nejtalentovanějších a nejoriginálnějších britsko-indických spisovatelů současnosti.

Ulrichovi je bezmála sto let, a než přišel o zrak, četl v časopise reportáž o tom, jak cestovatelé v daleké zemi nalezli hejno papoušků mluvících jazykem kultury, kterou krátce předtím vyhladila jakási katastrofa. Byl to tak šokující objev, že papoušky pochytali, zavřeli do klecí a poslali domů, aby mohli lingvisté zaznamenat, co ještě zbývalo ze ztraceného jazyka. Jenže papoušci byli už tak traumatizovaní neštěstím, které je potkalo, že všichni cestou uhynuli. Ulrich přemítá, zda se těmto nešťastným ptákům nepodobá, a táže se sám sebe, zda v životě shromáždil nějakou moudrost, kterou by mohl odkázat světu. Výsledkem je divoká jízda peripetiemi dějin Bulharska.

V druhé polovině románu, která čtenáře zavede i do Gruzie a do New Yorku, přivádí autor na scénu trojici mladých lidí, kteří sice nejsou Ulrichovými ztracenými dětmi, ale klidně by mohli být. Z Ulrichova života přechází román bez varování do světa jeho denního snění. Vzniká tak syrové, zemité a nelítostné vyprávění o tom, že nemáme-li vlastní sny, snadno můžeme skončit jako noční můra někoho jiného.

***

Britsko-indický spisovatel Rana Dasgupta se narodil v roce 1971 v anglickém Canterbury. Studoval v Oxfordu, Aix-en-Provence a na University of Wisconsin-Madison. V současnosti žije v Dillí. Deník The Telegraph ho zařadil na druhé místo seznamu dvaceti nejlepších současných britských spisovatelů mladších 40 let.

***

„Tento román nese pochmurné poselství, že my všichni jdeme vlastně tak nějak sólo ať už dlouhým životem, jako je ten Ulrichův, nebo přervaným.“
The Observer

„Pouze nejtalentovanější autoři jako Gabriel Garcia Márquez a Jonathon Safron-Foer dokážou udržet surreálno a reálno ve vynikající rovnováze. A právě tato elita nyní vítá Rana Dasgupta do své náruče.“
Andrew Staffell, Time Out London

vytisknout