Miloslav Stingl
Ostrovy krásy, lásky a lidojedů
| Formát: | 160 × 230 mm |
| Vazba: | pevná vazba s přebalem |
| Počet stran: | 312+16 |
| Vydáno: | 26. 10. 2011 |
| ISBN: | 9788072178315 |
| EAN: | 9788072178315 |
Elektronickou knihu lze zakoupit přes:

Díl první
Bájné ostrovy Jižního Pacifiku vždy jitřily fantazii Evropanů. Jen někteří tam však skutečně dorazili, aby mohli obdivovat krásu polonahých žen, západ slunce nad ševelícími plážemi, ale třeba i řezbářské nebo tetovací umění Polynésanů. Čechem, jemuž se to v mnohém splnilo (ještě před nástupem globalizace), je etnolog Miloslav Stingl, žijící legenda cestopisné literatury.
„Je ještě na světě něha? Je ticho, nepřerušený tok štěstí, je ještě na světě ráj? Ráj na světě... Říkají, že je. Že existuje! Etnograf ho nazývá Polynésií. A zeměpisec Ostrovy jižních moří,“ napsal Stingl v úvodu beznadějně rozebrané knihy z roku 1974.
Aktualizované a komentované vyprávění o krásách a tajích Tahiti, Samoy, Nového Zélandu, Markéz či Velikonočního ostrova přináší nejen klasické a brilantní Stinglovy postřehy, upevněné odbornou erudicí, ale i zcela nové pasáže věnované dalšímu polynéskému fenoménu: lidojedství. Věděli jste, že novozélandští Maoři si z lidských kostí vyráběli dokonce i kolíčky na prádlo a flétničky? Že Markézané, tetovaní od hlavy až k patě, si lidské maso doslova zamilovali? A že na ostrově Rapa Nui – plném mýtických soch moai – existuje i jeskyně Ana Kai Tangata, což neznamená nic jiného nežli Jeskyně kanibalů?
O tom všem vypráví Stingl, již osmdesátiletý, v Ostrovech krásy, lásky a lidojedů, na něž brzy naváže druhá část přibližující Stinglovy cesty Melanésií a také Mikronésii.
Kniha se umístila na druhém místě v soutěži o Nejkrásnější knihu na festivalu cestovatelských filmů, fotografií a publikací GO KAMERA 2012!
Druhý díl knihy Ostrovy krásy, lásky a lidojedů vyšel 17. 10. 2012.
***
Miloslav Stingl (*19. prosince 1930 v Bílině) je významný český cestovatel, etnograf a spisovatel. Mnohokrát se osobně setkal s řadou domorodých kultur (zejména indiánskými a tichomořskými etniky) a tyto své zážitky zpracoval v četných knihách.
Editorem knihy je Martin Rychlík.

Rozhovor s Miloslavem Stinglem na Denikknihy.cz můžete zhlédnout níže v záložce video.
Reportáž TV Nova ze křtu knihy vysílané v nočních zprávách naleznete zde. (17:30)
Představení knihy v pořadu 3 minuty s...
Ano, Polynésie je prý posledním rájem naší planety, ale na minulosti tohoto ráje leží ošklivá skvrna. Skvrna rudé barvy. Barvy krve, prolité při nespočetných lidojedských hostinách Rapanujců. Sám jsem se přesvědčil, že pojem slova kai tangata – pojídač lidského masa – zná dodnes každý obyvatel Velikonočního ostrova. Rapanujci si také dobře uvědomují, že jejich dědové byli krutí a náruživí kanibalové. Nejobvyklejší bylo pojídání válečných zajatců. A protože války mezi jednotlivými kmeny Velikonočního ostrova byly časté, bylo obětovaných a snědených vždycky dost. Obyčejní zajatci byli prostě snědeni, králi a jiným vznešeným náčelníkům byl po smrti ještě vyjmut mozek a spálen, aby nic nezbylo z many, nadpřirozené magické síly, kterou byli nadáni. Zajatci byli až do dne, kdy byli obětováni, drženi ve zvláštních chýších, které stály naproti svatyni osady. Toto důležité místo, které bylo budoucím obětem lidojedských hostin jejich dočasným příbytkem, svádí často k představě, že kanibalismus na Velikonočním ostrově byl nějakou náboženskou záležitostí. Rapanujci však pojídali lidi také z prostého potěšení z lidského masa. Jejich vlast – Velikonoční ostrov – je oddělena od celého světa. Lidé ho osídlili teprve před tisíci či patnácti sty léty. Člověk (když nepočítám krysy, které první král ostrova Hotu Matua nevědomky přivezl na svých prvních lodích) byl jediným lovným savcem obývajícím Rapa Nui, A tak byli na Velikonočním ostrově lidé chytáni také proto, že jiné maso na Rapa Nui prostě nebylo...
(Reportáž z jeskyně Ana Kai Tangata)
Líbí se Vám tato publikace? Můžete ji doporučit přátelům.
Dále doporučujeme
| Bez tebe to není léto | Jenny Hanová | Připravujeme |
| Můj čas | Bradley Wiggins | Připravujeme |
| Veverky z Central Parku bývají v pondělí smutné | Katherine Pancolová | Připravujeme |
| Lekce života O tajemstvích lidského bytí | Elisabeth Kübler-Rossová a David Kessler | Připravujeme |
| Žhář | Torkil Damhaug | Připravujeme |




![[2013/katalog_obalka_2013.jpg]](http://www.jota.cz/content/images/2013/katalog_obalka_2013.jpg)
![[partner/www.sphere.cz.jpg]](http://www.jota.cz/content/images/partner/www.sphere.cz.jpg)


K této publikaci zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro možnost přidávání komentářů se musíte přihlásit.