Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund
Legenda H+Z

HANZELKA A ZIKMUND

Tato knížka se nekřtila, ale solila. Šlo o výbor ze slavných reportáží Jiřího Hanzelky a Miroslava Zikmunda, kteří se na cestách vybavili i dary – a sůl například věnovali africkým Pygmejům.
Knížku nazvanou Legenda H+Z včera v Praze představil Miroslav Zikmund, který pro nové vydání v nakladatelství Jota starší texty lehce "upravil". "Vzal jsem na ně pořádný hřebelec jako na koňskou hřívu a česal a česal, až jsem je učesal," řekl jedenadevadesátiletý autor.
Měl slavné hosty: oblíbenou píseň z muzikálu Divotvorný hrnec mu zazpívala zpěvačka Soňa Červená, poté mu poblahopřál Václav Havel, se kterým se seznámil v polovině 60. let. "Chtěl bych mít takovou paměť ve čtyřiasedmdesáti letech, jakou má Zikmund v devadesáti," uvedl Havel. Zikmund vzpomínal i na okamžik, jak se po Havlově propuštění z kriminálu roku 1983 procházeli po lese.

Foto popis| Havel, Zikmund a Červená
Foto autor| Foto: Michal Sváček, MF DNES

Mladá fronta Dnes, 8. 12. 2010, str. 4, mutace-příloha : Celostátní, rubrika: Z domova, oblast: Celostátní deníky

JIŘÍ HANZELKA, MIROSLAV ZIKMUND: LEGENDA H + Z

KNIŽNÍ NOVINKY

Výběr toho nejlepšího z cest Hanzelky a Zikmunda upravil po více než padesáti letech Miroslav Zikmund. Speciální vložená obálka tvoří originální přílohu, která obsahuje dosud nezveřejněné dobové dokumenty: šestnáctistránkový barevný komiks o výstupu na Kilimandžáro, původní pas  pana Zikmunda, povolení k průjezdu Núbijskou pouští, zápis o nehodě v Sirtě, první originální reportáž vydanou ve Světě motorů a další zprávy z dobového tisku. Knihu z první cesty brzy doplní i kniha o cestě druhé, editorem publikace o 356 stranách je Miroslav Náplava.    -     Vydává Jota

Blanenský deník, 8. 12. 2010, str. 8, rubrika: Kultura - region, oblast: Regionální deníky - Jihomoravský kraj

Vyšlo také v: Brněnský deník; Břeclavský deník; Hodonínský deník; Vyškovský deník; Znojemský deník
 

HANZELKA + ZIKMUND: verze 2.0
 

Jan Keller v rozhovoru pro poslední Tvar mluví o sociologickém významu klasické literatury: "Sociologie se snaží zjistit, kam společnost směřuje, a nijak zvlášť se jí to nedaří. Naprosto přesně však zachytili směřování společnosti velcí romanopisci... To, co sociologie říká například o sociálním  kapitálu, najdeme už v Balzacovi. To, co nám sděluje o úpadku vzdělanosti, se dočteme v Lewisově románu Babbit... Kdyby sociologové více četli romány, grantové agentury by ušetřily hodně prostředků na výzkum. Vnímavější čtenář-sociolog by totiž s překvapením zjistil, co všechno už není nutno pracně odhalovat."
Jan Keller trochu objevuje Ameriku. Beletrii hltal po kvantech již nejslavnější český sociolog T. G. Masaryk. Jeho největší práce Rusko a Evropa je z velké části diskusí s Dostojevským. U Masaryka ale také můžeme vidět, že tato metoda není prosta intelektuálních nástrah. Masarykova archivářka Anna Gašparíková-Horáková popsala do svého deníku 6. prosince 1932 debatu o moderní literatuře: "Prezident pozná mnoho zo súčasnej anglickej a americkej beletrie a študuje ju ako sociologický materiál. Zaujíma ho i literatúra malých národov, Islanďanov napríklad. O novej ruskej literatúre poznamenal, že ju takmer nepozná, ale per analogiem politiky súdil by, že je nezaujímavá." Pomiňme zvláštní názor, že politika v Sovětském svazu byla v roce 1932 "nezajímavá". Masaryk, jestli ho Gašparíková-Horáková pochopila správně, se ale domníval, že můžeme poznávat nejen společnost z literatury, ale také literaturu ze společnosti. Kde se nic zajímavého neděje, nemohou vznikat ani zajímavé romány. Na první pohled to zní bláznivě, ale možná, že "nezajímavost" současné české literatury ve srovnání třeba s literaturou 30. let je dána tím, že naše doba je o tolik "nezajímavější".
Keller to ovšem vidí jinak: současná česká literatura se podle něj podílí na "zastírání skutečného stavu věcí a odvracení pozornosti od opravdových problémů". Stejně tak, jako sociologie. To je ale nemístný radikalismus: z Kellera i Viewegha se toho o české společnosti dozvíme dost.
Nakladatelství Jota vydalo pod titulem Legenda H+Z výbor z osmi svazků cestopisů Hanzelky a Zikmunda, které zachycují jejich první cestu na konci 40. let. Zkrácení nějakého literárního díla na odhadem 5 až 10 procent původního rozsahu může vypadat podivně, knížka, v níž jsou použity nezveřejněné archivní fotografie, však na první pohled nevypadá špatně.
Redukcí ovšem zmizelo skoro vše, co bylo na původním Hanzelkovi a Zikmundovi dobově autentického, třeba kapitola o "vykořisťování širokých vrstev alžírského pracujícího lidu". Zatímco původní verze byla dobrým pramenem pro poznání toho, jak dva Češi v druhé polovině 40. let vnímali rozvojové země a co o nich mohli říci svým spoluobčanům, současná "verze 2.0" je prostě sbírkou dobrodružných historek.
K svazku jsou přiloženy i faksimile dokumentů z archivu autorů. Jsem zvědav, zda součástí plánovaného druhého svazku z asijské cesty v letech 1959–1964 bude i jejich přihláška do KSČ a tajné zprávy, které do Prahy posílali.

O autorovi| PETR ZÍDEK redaktor LN

Lidové noviny, 15. 12. 2010, str. 10, mutace-příloha: Celostátní, rubrika: Názory, oblast: Celostátní deníky

 

HANZELKA A ZIKMUND - TO NEJLEPŠÍ

Brněnská Jota patří mezi nejvýznamnější vydavatelské domy cestovatelské literatury u nás. Proto nepřekvapí, že jako jubilejní - tisící vydanou knihu připravila pro milovníky cestování knihu s názvem Legenda H+Z. Tedy knihu cestovatelské legendy Hanzelka a Zikmund.

Jubileum to je hned dvojí – Jota totiž letos slaví 20 let své existence. Dne 7. prosince 2010 za osobní účasti spoluautora knihy pana Miroslava Zikmunda proběhlo v Praze slavnostní představení a „křest solí“ této jubilejní tisící knihy. Čestným hostem a gratulantem se stal bývalý československý resp. český prezident a dlouholetý přítel Miroslava Zikmunda pan Václav Havel.

Podvečerem provázeli všechny přítomné – jak jinak – cestovatelé. Slova se ujali Petr Horký a editor knihy Miroslav Náplava, oba ze Sdružení pro cestopisnou dokumentaci Camera Incognita, kteří samotný vznik knihy iniciovali.
Kniha Legenda H+Z, s podtitulem První cesta, je prakticky výběr toho nejlepšího z cest Hanzelky a Zikmunda, který po více než padesáti letech jazykově upravil a o řadu důležitých informací doplnil Miroslav Zikmund. Speciální obálka vložená do této knihy tvoří originální přílohu, která obsahuje skvosty v podobě dosud nezveřejněných dobových materiálů. Naleznete zde šestnáctistránkový barevný komiks o výstupu na Kilimandžáro, původní pas Miroslava Zikmunda, povolení k průjezdu Núbijskou pouští, zápis o nehodě v Sirtě nebo první originální reportáž vydanou ve Světě motorů i další zprávy z dobového tisku.

Legenda H+Z – První cesta, Jota 2010

kult.cz, 21. 12. 2010, autor: Robert Žďárský, rubrika: knihy

Legenda H+Z 

V době satelitních telefonů, GPS navigací a termoprádla jako by byla doba „těch správných“ expedicí už minulostí. Letenku si každý cestovatel koupí snadno přes internet, vízum mu za drobný poplatek vyřídí cestovka, očkování mu nabídne hned několik subjektů. Nakladatelství Jota jako svou tisící publikaci vydala „výbor z cestopisného díla“ dvojice Hanzelky a Zikmunda. Na 350 stranách je shrnuto 5 cestopisů a editorská práce je zvládnutá tak bravurně, že čtenář nemá pocit násilného sloučení několika knih. Každý, kdo si půjde k někomu žádat o grand či žadonit o podporu své vysněné cesty, nechť si povinně (a klidně i po víně) přečte knihu Legenda H+Z, První cesta, aby měl alespoň hrubou představu, co by musel zažít a zejména co musí znát, aby se alespoň trošičku přiblížil hvězdám československého cestovatelského nebe.

TravelFocus: 3/2011
Skrýt celou recenzi