Michael Krupa
Mělké sibiřské hroby
| Formát: | 130 × 200 mm |
| Vazba: | pevná vazba s přebalem |
| Počet stran: | 242 |
| Vydáno: | – |
| ISBN: | 8072173855 |
| EAN: | 9788072173853 |
| Překladatel: | Jan Sládek |
| Původní název: | Shallow Graves in Siberia |
Běžná cena: 258 Kč
Naše cena: 206 Kč
Elektronickou knihu lze zakoupit ve všech formátech přes:
Na útěku z tábora smrti
Unikátní příběh z druhé světové války. Syrové vyprávění muže z chudé polské rodiny, který prožije válku v nelidském systému stalinského Ruska, plného brutality. Rusové ho zatkli, obvinili ze špionáže a odsoudili k několika desetiletím galejí jako německého špiona. Přežil otřesný transport přes celé Rusko a posledních 200 km do lágru Pečora musel ujít s pouty na rukou i na nohou připoután ke svým spoluvězňům. Kdo nemohl dál, byl ponechán napospas vlkům, v lepším případě zastřelen.
Naprostá většina vězňů umírala do několika měsíců, mučená hladem a bitím. Je neuvěřitelné, že se mu vůbec podařilo přežít a projít na útěku z lágru přes celé Rusko až do Afghánistánu.
Celou knihou se jako hlavní motiv táhne autorova obrovská a nezdolná touha po svobodě, protože sám až na dně ponížení a nelidskosti poznal, jak chutná její pravý opak.
DOTISK vyjde 12. prosince 2012
Nejprodávanější knihy 39. týdne - Četli jsme nejraději
Tachov: 1. Mělké sibiřské hroby, M. Kruppa, 238 Kč, Jota
Plzeňský deník, 6. 10. 2006, str. 13, rubrika: Kultura
CO SE ČTE V RESPEKTU
Jedním dechem jsem přečetl knížku od Michaela Krupy, která se jmenuje Mělké sibiřské hroby (Jota, 2006). Autor byl až do roku 1980 spolehlivým členem ochranky Bradfordské univerzity a všichni ho tam znali jako příjemného obyčejného muže polského původu. V důchodu ale napsal knihu vzpomínek, kde popisuje svůj život. Mimo jiné zatčení sovětskými okupanty ve východní části Polska, výslechy a mučení v legendární věznici Ljubljanka a poté děsivý pobyt v gulagu, odkud se mu podařilo uprchnout a po nepředstavitelně nebezpečné pouti napříč Sovětským svazem dostat do Afghánistánu. Je to napsané skoro hovorovým jazykem, jako by to Krupa klidně vyprávěl, o to víc ten hrůzostrašný příběh šokuje.
Respekt, 27. 8. 2007, str. 20, David Němec - grafik, rubrika: Kultura, oblast: Časopisy - ekonomika a politika
ČTĚTE VÍCE
Tachov: 1. Mělké sibiřské hroby, M. Kruppa, 238 Kč, Jota
Plzeňský deník, 6. 10. 2006, str. 13, rubrika: Kultura
CO SE ČTE V RESPEKTU
Jedním dechem jsem přečetl knížku od Michaela Krupy, která se jmenuje Mělké sibiřské hroby (Jota, 2006). Autor byl až do roku 1980 spolehlivým členem ochranky Bradfordské univerzity a všichni ho tam znali jako příjemného obyčejného muže polského původu. V důchodu ale napsal knihu vzpomínek, kde popisuje svůj život. Mimo jiné zatčení sovětskými okupanty ve východní části Polska, výslechy a mučení v legendární věznici Ljubljanka a poté děsivý pobyt v gulagu, odkud se mu podařilo uprchnout a po nepředstavitelně nebezpečné pouti napříč Sovětským svazem dostat do Afghánistánu. Je to napsané skoro hovorovým jazykem, jako by to Krupa klidně vyprávěl, o to víc ten hrůzostrašný příběh šokuje.
Respekt, 27. 8. 2007, str. 20, David Němec - grafik, rubrika: Kultura, oblast: Časopisy - ekonomika a politika
ČTĚTE VÍCE
Nejprodávanější knihy 39. týdne - Četli jsme nejraději
Tachov: 1. Mělké sibiřské hroby, M. Kruppa, 238 Kč, Jota
Plzeňský deník, 6. 10. 2006, str. 13, rubrika: Kultura
CO SE ČTE V RESPEKTU
Jedním dechem jsem přečetl knížku od Michaela Krupy, která se jmenuje Mělké sibiřské hroby (Jota, 2006). Autor byl až do roku 1980 spolehlivým členem ochranky Bradfordské univerzity a všichni ho tam znali jako příjemného obyčejného muže polského původu. V důchodu ale napsal knihu vzpomínek, kde popisuje svůj život. Mimo jiné zatčení sovětskými okupanty ve východní části Polska, výslechy a mučení v legendární věznici Ljubljanka a poté děsivý pobyt v gulagu, odkud se mu podařilo uprchnout a po nepředstavitelně nebezpečné pouti napříč Sovětským svazem dostat do Afghánistánu. Je to napsané skoro hovorovým jazykem, jako by to Krupa klidně vyprávěl, o to víc ten hrůzostrašný příběh šokuje.
Respekt, 27. 8. 2007, str. 20, David Němec - grafik, rubrika: Kultura, oblast: Časopisy - ekonomika a politika
Recenze: MĚLKÉ SIBIŘSKÉ HROBY
Autobiografický příběh Michaela Krupy se odehrává v době stalinistických čistek, v době nuceného budování socialistického ráje pomocí otrocké práce vězňů sibiřských gulagů. Autor na 239 stranách popisuje náročný útěk a cestu za svobodou ze Sibiře do Afghánistánu.
Solženicynovo souostroví Gulag ozřejmilo systém Stalinova koncentráčnického systému široké veřejnosti, ale nevysvětluje osudy milionů jednotlivců zahrabaných v hromadných hrobech, umučených, zastřelených na útěku nebo zemřelých na „selhání srdce“ v průběhu stalinských represí. Nejedna dnešní ruská rodina hýčká ve svých vzpomínkách někoho, kdo byl odvlečen na Sibiř, ze které se nikdy nevrátil.
Mělké sibiřské hroby Michaela Krupy jsou jednou z osobních výpovědí, v níž nejde o obžalobou celého systému ve stylu Solženicynova Souostroví Gulag či Suvorovova Akvária. Spíš jde o malý střípek doplňující příběhem konkrétního jedince mozaiku systému, který dnes označujeme za zločinecký.
Autobiografický román začíná osudem polského chlapce, jenž „neustál“ režim jezuitského semináře, utekl a stal se vojákem. Některé detaily hezky podtrhují atmosféru tehdejší doby. „Odevzdávali jsme šavle k nabroušení“ píše o přípravách na boj s postupujícími Hitlerovými jednotkami. Před sebou německé tanky a pod sebou polské koně - vyhlídky nic moc. Historický fakt o „vítězné Rudé armádě, jež statečně a za cenu obrovských ztrát zahnala fašisty na smetiště dějin a zpět do Berlína“, který se po desetiletí vtloukal celému komunistickému bloku do (nejen) dětských hlav, nenápadně narušuje malé postesknutí. „Brzy jsme se dozvěděli, že jsme zcela obklíčeni a že do východní části země vnikla sovětská vojska, čímž nám odřízla ústupovou cestu.“ Krup nepolitizuje o paktu, o neútočení mezi J. von Ribbentropem a V. M. Molotovem, neřeší mezinárodně politickou scénu, ale jen z pohledu ustupujícího vojáka prostě konstatuje: když jsme byli v průšvihu z jedné strany, objevil se nepřítel zezadu. Že oním nepřítelem byl Sovětský svaz, který se v počátku války paktoval s Hitlerem, o tom se ani dnešní učebnice dějepisu moc nezmiňují. Následoval klasický scénář: zatčení, obvinění ze špionáže, mučení, „soud“
Místy působí některé jednotlivosti poněkud nevěrohodně. Převozník převážející uprchlíky požadoval platbu v dolarech. Měna, která tehdy nebyla zdaleka běžnou (ani bankomaty, ani směnárny na polském venkově nebyly „na pořadu dne“), byla v dané chvíli nelogická. V oběhu byly na daném území polské zloté, říšské marky a perspektivní mohly být ruble. Ale dolary? NKVD (Narodnyj komissariat vnutrennych děl - Lidový komisariát vnitřních záležitostí) nebyl válečnou tajnou policií, jak píše autor mimo jiné i proto, že vznikl už před válkou z OGPU (Gosudarstvennoye Političeskoje Upravlenie) v roce 1934.
Nevěrohodně zní i popravy kulometem v Treblince, kdy měl být na každého odsouzeného použit jeden kulomet. Autorovy vzpomínky vyšly desítky let po jeho útěku ze smrtících Stalinových sibiřských domovů pro hříšníky ( Shallow Graves in Siberia v roce 2004), ale stále působí aktuálně. Zvlášť při neprůhledné, silové politice současného Ruska, která drží ruku na ropném kohoutu a zároveň úspěšně pracuje na rozklížení partnerství ropné politiky EU.
Každá recenze by měla obsahovat frázi typu: kniha by neměla chybět v knihovničce... Vtip je v tom, že na dobrodružnou knihu je dílo málo krvežíznivé, na detektivku chybí vrah a zahradník a na autobiografii, k níž se blíží nejvíce, jde jen o výsek autorova života.
Síla publikace je v syrovém, leč snadno představitelném příběhu. V osudu člověka, který si naplno uvědomoval, co je to svoboda (slovo, jež u nás 20 let po revoluci pomalu ztrácí emocionální obsah). Zároveň jde o dobrou připomínku dob, jež je dobré nezasunou pod záložku „nedůležitá minulost“. Prostě a jednoduše: stojí za to ji přečíst.
Respekt, 30. 6. 2009, autor: T. Pigula
Mělké sibiřské hroby - NÁZOR ČTENÁŘE
Přeju dobrý den.
S obrovským očekáváním jsem se pustil do četby Mělkých sibiřských hrobů od pan Michaela Krupy. Zajímám se o knihy o životě v totalitních kriminálech a lágrech a útěcích z nich.
Knihu jsem "shltl", na mou rychlost čtení, velmi brzy. Nemohu se ale zbavit dojmu, že celý příběh proběhl velmi rychle. Ne snad kvůli té mé čtecí rychlosti (chachacha), ale že to vyprávění chtěl mít autor co nejdříve za sebou. Jako by chtěl být, co nejdřív, zase na svobodě. Vynechal tak spoustu detailů, které by ještě důkladněji přiblížily tu hrůzu, tu zrůdnost, které je lidská bytost schopna. Až vymřou pamětníci nacismu a bolševismu, zbyde po nich jen to, co napsali. Nové podrobnopsti už se budou, zřejmě, jen vymýšlet. Škoda.
Originál jsem neviděl, tak musím věřit překladateli, panu Sládkovi, že se snažil, co nejpřesněji napodobit předlohu, a že věcné, či faktické chyby, kterých jsem našel několik, nejsou chybami jeho překladu.
Děkuji za pěkné čtení a za odpověď. František Cícha.
Skrýt
Tachov: 1. Mělké sibiřské hroby, M. Kruppa, 238 Kč, Jota
Plzeňský deník, 6. 10. 2006, str. 13, rubrika: Kultura
CO SE ČTE V RESPEKTU
Jedním dechem jsem přečetl knížku od Michaela Krupy, která se jmenuje Mělké sibiřské hroby (Jota, 2006). Autor byl až do roku 1980 spolehlivým členem ochranky Bradfordské univerzity a všichni ho tam znali jako příjemného obyčejného muže polského původu. V důchodu ale napsal knihu vzpomínek, kde popisuje svůj život. Mimo jiné zatčení sovětskými okupanty ve východní části Polska, výslechy a mučení v legendární věznici Ljubljanka a poté děsivý pobyt v gulagu, odkud se mu podařilo uprchnout a po nepředstavitelně nebezpečné pouti napříč Sovětským svazem dostat do Afghánistánu. Je to napsané skoro hovorovým jazykem, jako by to Krupa klidně vyprávěl, o to víc ten hrůzostrašný příběh šokuje.
Respekt, 27. 8. 2007, str. 20, David Němec - grafik, rubrika: Kultura, oblast: Časopisy - ekonomika a politika
Recenze: MĚLKÉ SIBIŘSKÉ HROBY
Autobiografický příběh Michaela Krupy se odehrává v době stalinistických čistek, v době nuceného budování socialistického ráje pomocí otrocké práce vězňů sibiřských gulagů. Autor na 239 stranách popisuje náročný útěk a cestu za svobodou ze Sibiře do Afghánistánu.
Solženicynovo souostroví Gulag ozřejmilo systém Stalinova koncentráčnického systému široké veřejnosti, ale nevysvětluje osudy milionů jednotlivců zahrabaných v hromadných hrobech, umučených, zastřelených na útěku nebo zemřelých na „selhání srdce“ v průběhu stalinských represí. Nejedna dnešní ruská rodina hýčká ve svých vzpomínkách někoho, kdo byl odvlečen na Sibiř, ze které se nikdy nevrátil.
Mělké sibiřské hroby Michaela Krupy jsou jednou z osobních výpovědí, v níž nejde o obžalobou celého systému ve stylu Solženicynova Souostroví Gulag či Suvorovova Akvária. Spíš jde o malý střípek doplňující příběhem konkrétního jedince mozaiku systému, který dnes označujeme za zločinecký.
Autobiografický román začíná osudem polského chlapce, jenž „neustál“ režim jezuitského semináře, utekl a stal se vojákem. Některé detaily hezky podtrhují atmosféru tehdejší doby. „Odevzdávali jsme šavle k nabroušení“ píše o přípravách na boj s postupujícími Hitlerovými jednotkami. Před sebou německé tanky a pod sebou polské koně - vyhlídky nic moc. Historický fakt o „vítězné Rudé armádě, jež statečně a za cenu obrovských ztrát zahnala fašisty na smetiště dějin a zpět do Berlína“, který se po desetiletí vtloukal celému komunistickému bloku do (nejen) dětských hlav, nenápadně narušuje malé postesknutí. „Brzy jsme se dozvěděli, že jsme zcela obklíčeni a že do východní části země vnikla sovětská vojska, čímž nám odřízla ústupovou cestu.“ Krup nepolitizuje o paktu, o neútočení mezi J. von Ribbentropem a V. M. Molotovem, neřeší mezinárodně politickou scénu, ale jen z pohledu ustupujícího vojáka prostě konstatuje: když jsme byli v průšvihu z jedné strany, objevil se nepřítel zezadu. Že oním nepřítelem byl Sovětský svaz, který se v počátku války paktoval s Hitlerem, o tom se ani dnešní učebnice dějepisu moc nezmiňují. Následoval klasický scénář: zatčení, obvinění ze špionáže, mučení, „soud“
Místy působí některé jednotlivosti poněkud nevěrohodně. Převozník převážející uprchlíky požadoval platbu v dolarech. Měna, která tehdy nebyla zdaleka běžnou (ani bankomaty, ani směnárny na polském venkově nebyly „na pořadu dne“), byla v dané chvíli nelogická. V oběhu byly na daném území polské zloté, říšské marky a perspektivní mohly být ruble. Ale dolary? NKVD (Narodnyj komissariat vnutrennych děl - Lidový komisariát vnitřních záležitostí) nebyl válečnou tajnou policií, jak píše autor mimo jiné i proto, že vznikl už před válkou z OGPU (Gosudarstvennoye Političeskoje Upravlenie) v roce 1934.
Nevěrohodně zní i popravy kulometem v Treblince, kdy měl být na každého odsouzeného použit jeden kulomet. Autorovy vzpomínky vyšly desítky let po jeho útěku ze smrtících Stalinových sibiřských domovů pro hříšníky ( Shallow Graves in Siberia v roce 2004), ale stále působí aktuálně. Zvlášť při neprůhledné, silové politice současného Ruska, která drží ruku na ropném kohoutu a zároveň úspěšně pracuje na rozklížení partnerství ropné politiky EU.
Každá recenze by měla obsahovat frázi typu: kniha by neměla chybět v knihovničce... Vtip je v tom, že na dobrodružnou knihu je dílo málo krvežíznivé, na detektivku chybí vrah a zahradník a na autobiografii, k níž se blíží nejvíce, jde jen o výsek autorova života.
Síla publikace je v syrovém, leč snadno představitelném příběhu. V osudu člověka, který si naplno uvědomoval, co je to svoboda (slovo, jež u nás 20 let po revoluci pomalu ztrácí emocionální obsah). Zároveň jde o dobrou připomínku dob, jež je dobré nezasunou pod záložku „nedůležitá minulost“. Prostě a jednoduše: stojí za to ji přečíst.
Respekt, 30. 6. 2009, autor: T. Pigula
Mělké sibiřské hroby - NÁZOR ČTENÁŘE
Přeju dobrý den.
S obrovským očekáváním jsem se pustil do četby Mělkých sibiřských hrobů od pan Michaela Krupy. Zajímám se o knihy o životě v totalitních kriminálech a lágrech a útěcích z nich.
Knihu jsem "shltl", na mou rychlost čtení, velmi brzy. Nemohu se ale zbavit dojmu, že celý příběh proběhl velmi rychle. Ne snad kvůli té mé čtecí rychlosti (chachacha), ale že to vyprávění chtěl mít autor co nejdříve za sebou. Jako by chtěl být, co nejdřív, zase na svobodě. Vynechal tak spoustu detailů, které by ještě důkladněji přiblížily tu hrůzu, tu zrůdnost, které je lidská bytost schopna. Až vymřou pamětníci nacismu a bolševismu, zbyde po nich jen to, co napsali. Nové podrobnopsti už se budou, zřejmě, jen vymýšlet. Škoda.
Originál jsem neviděl, tak musím věřit překladateli, panu Sládkovi, že se snažil, co nejpřesněji napodobit předlohu, a že věcné, či faktické chyby, kterých jsem našel několik, nejsou chybami jeho překladu.
Děkuji za pěkné čtení a za odpověď. František Cícha.
Skrýt
Líbí se Vám tato publikace? Můžete ji doporučit přátelům.
Dále doporučujeme
| Já, Bahia, zázračně zachráněná Příběh dívky, která jako jediná přežila leteckou katastrofu | Bahia Bakari a Omar Guendouz | 48 Kč |
| Rabínova dcera Pravdivý příběh ortodoxního židovství, sexu a drog | Reva Mannová | 222 Kč |
| Dlouhá cesta Skutečný příběh strastiplné pouti za svobodou | Slavomir Rawicz | 238 Kč |
| Poslední americký muž | Elizabeth Gilbertová | 238 Kč |
| Na vlastní pěst Pokračování autobiografické knihy Na vlastní kůži | Kate Holdenová | 222 Kč |
![[obalky/ukradeny-totem.jpg]](http://www.jota.cz/content/images/obalky/ukradeny-totem.jpg)
![[marketing/clovek-gabriel.jpg]](http://www.jota.cz/content/images/marketing/clovek-gabriel.jpg)
![[marketing/kruh-smrti.jpg]](http://www.jota.cz/content/images/marketing/kruh-smrti.jpg)
![[2013/katalog_obalka_2013.jpg]](http://www.jota.cz/content/images/2013/katalog_obalka_2013.jpg)
K této publikaci zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro možnost přidávání komentářů se musíte přihlásit.