Ronald Kessler
V prezidentově Tajné službě
| Formát: | 145 × 210 mm |
| Vazba: | pevná vazba s přebalem |
| Počet stran: | 256 |
| Vydáno: | 17. 2. 2010 |
| ISBN: | 9788072177318 |
| EAN: | 9788072177318 |
| Překladatel: | Naďa Funioková |
| Původní název: | In the President´s Secret Service |
Běžná cena: 278 Kč
Naše cena: 222 Kč
Pohled do zákulisí života agentů i jejich chráněnců
Agenti Tajné služby se zavazují nasadit v případě ohrožení za své chráněnce vlastní život. Samozřejmě také skládají slib mlčenlivosti a přitom se před jejich zraky odvíjejí důmyslně utajovaná tajemství nejmocnějších lidí světa.
Ronaldu Kesslerovi se při práci na této knize podařilo zajistit výpovědi mnoha agentů, ale poprvé za celou dobu fungování organizace přiměl promluvit rovněž její vedoucí představitele. Může tak čtenářské veřejnosti předložit věrohodný a podrobný obraz, jak Tajná služba pracuje, a zároveň představuje pozoruhodná a mnohdy překvapivá fakta o mocných tohoto světa, která se na stránkách novin neobjevují. Informuje o silných i slabých vlastnostech amerických prezidentů, prozrazuje pikantní detaily z jejich soukromí - kdo jiný by je měl znát lépe než muži a ženy, jež prezidenty ochraňovali a provázeli čtyřiadvacet hodin denně.
Ronald Kessler je autorem řady bestselerů pojednávajících o FBI, CIA a vysokých politických kruzích ve Spojených státech. Tento bývalý redaktor listů Washington Post a Wall Steet Journal získal celkem šestnáct novinářských ocenění.
„ (Prezident) Johnson vojel v podstatě všechno, co se dokázalo plazit,“ udal jeden z agentů zavázaný slibem mlčenlivosti. Jiný ho doplňuje historkou, jak viděl prvního muže americké říše močit ze zadní verandy. „Když Lyndon B. Johnson přijel na ranč, býci zahanbeně věší hlavy. Ten chlap měl nářadíčko, to byste nevěřil.“ Sbírka drbů agentů je v knize profesionálně (tedy čtivě) namíchaná s hrstí faktů o službě jako takové, což ve výsledku dává koktejl s poněkud bulvární příchutí.
Post amerického prezidenta je vzhledem k atentátům nejrizikovějším povoláním na světě a tak není divu, že na jeho ochranu je vyčleněná speciální organizace s vlastním rozpočtem. Agenti tráví s nejmocnějším mužem světa 24 hodin denně a stávají se, často nechtěnou, více či méně skrytou, součástí rodiny. Proto velmi podrobně znají jeho veřejný i soukromý život. „Protože agenty tajné služby váže slib mlčenlivosti, voliči se jen zřídkakdy dozví, jací jejich prezidenti, viceprezidenti, prezidentští kandidáti, a vládní úředníci vlastně jsou,“ píše se v prologu knihy. Velkou část informací autor získal díky mnohomluvnosti...
Zobrazit celou recenzi
„ (Prezident) Johnson vojel v podstatě všechno, co se dokázalo plazit,“ udal jeden z agentů zavázaný slibem mlčenlivosti. Jiný ho doplňuje historkou, jak viděl prvního muže americké říše močit ze zadní verandy. „Když Lyndon B. Johnson přijel na ranč, býci zahanbeně věší hlavy. Ten chlap měl nářadíčko, to byste nevěřil.“ Sbírka drbů agentů je v knize profesionálně (tedy čtivě) namíchaná s hrstí faktů o službě jako takové, což ve výsledku dává koktejl s poněkud bulvární příchutí.
Post amerického prezidenta je vzhledem k atentátům nejrizikovějším povoláním na světě a tak není divu, že na jeho ochranu je vyčleněná speciální organizace s vlastním rozpočtem. Agenti tráví s nejmocnějším mužem světa 24 hodin denně a stávají se, často nechtěnou, více či méně skrytou, součástí rodiny. Proto velmi podrobně znají jeho veřejný i soukromý život. „Protože agenty tajné služby váže slib mlčenlivosti, voliči se jen zřídkakdy dozví, jací jejich prezidenti, viceprezidenti, prezidentští kandidáti, a vládní úředníci vlastně jsou,“ píše se v prologu knihy. Velkou část informací autor získal díky mnohomluvnosti agentů, což svědčí zrovna o silném vnímání zmiňovaného slibu. Kessler je označován za novinářské eso, což vzhledem k jeho působení v prestižním The Washington Post může být pravda. V tom případě pro něj není zrovna lichotivé, že velkou část knihy tvoří sbírka bulvárních drbů. Od toho, kterak Jimmy Carter chodil do práce v pět ráno, kde dospával, zatímco si národ myslel, jak má odpovědného a pracovitého prezidenta, přes šlapání v nevěrách několika amerických vrcholových státníků až po „zásadní informace“, kterak Carter si nechal nosit tašku od ochranky. Obraz jednoho z prezidentů dokreslují historky o močení a kálení během tiskové konference, jinde se dočteme o nákupech drahých loveckých zbraní pro osobní potřebu, ale za státní peníze. S tajnouslužbou to má jedinou souvislost - pikantnosti vykecali její agenti. Pokud si americký čtenář dělá příliš velké iluze o svých prezidentech, svědčí to o jeho naivitě, kterou Kessler dost zostra tlačí do rozumných mezí. Ve své knižní produkci se „drží svého kopyta“ a témat, jež novinářsky pokrýval - vysoké politiky a jejího zákulisí. Jak dokazují názvy jeho knih: Inside CIA (Uvnitř CIA) či Inside Congress (Uvnitř Kongersu) - The Shocking Scandals, Corruption, and Abuse of Power Behind the Scenes on Capitol Hill, zná principy zaujetí čtenářovy pozornosti. Skandály a korupce uvnitř státu - takový americký Kmentův „Kmotr Mrázek“.
Kdo však od něj očekává hloubkový rozbor a analytické informace objasňující, jak služba funguje, jaká jsou výběrová kriteria pro žadatele, kde má slabá či naopak silná místa, bude mírně zklamán. Podrobnosti, jež dokáže na podobné téma sehnat a napsat Tom Clancy (např. Ponorka, Obrněná kavalérie, Námořní pěchota, Výsadkáři, Letadlová loď ...) s až unavující technickou precizností, u Kesslera chybějí. Fakta se rozptýleně skrývají, opakují (stesky nad omezením magnetometrů), nicméně sestavit hrubý obraz práce agentů se dá. Čtenář se dozví, kolik lidí tvoří protiútočný tým, nebo jak se v davu vytypovávají možní problémoví jedinci. Stačí mít ruce v kapsách, nebo oblečení neodpovídající danému počasí, mít velkou tašku nebo projevovat přehnané nadšení a už se můžete octnou v hledáčku agentů v civilu nebo odstřelovače na střeše. Najdou se i historky působící až příliš vyfabulovaným dojmem „Jednou večer navštívil agenta Dowlinga zástupce policejního oddělení, aby mu oznámil, že jakýsi postarší manželský pár našel na podlaze hotelového výtahu popsaný papírový ubrousek. Když si to prohlédli pozorněji, rozpoznali schéma budovy Spokane Coliseum, kde měl Regan za čtyři dny pronášet projev.“ Na základě ubrousku odevzdaného policii se rozjela akce vedoucí k zatčení potencionálního atentátníka. Věřili byste tomu? Psát si plánek na ubrousek a následně jej ztratit v hotelovém výtahu?
Podle „nebezpečnosti“ má agentura lidi roztříděné do tří kategorií. Pokud získá pocit, že člověk zařazený do třetí, nejnebezpečnější kategorie, skutečně představuje riziko, je mu, alespoň podle slov agentů, monitorována pošta a odposlouchávaný telefon. Zajímavý fakt vyplývá z dohody mezi tajnou službou a Verizonem (firma poskytující komunikační služby). „Pokud agent zavolá dohlížejícímu úředníkovi společnosti, tato telefonní společnost vystopuje hovory dokonce i z neveřejných čísel.“ Vítejte v zemi, jež sama sebe nazývá kolébkou demokracie. Stačí, aby člověk v hospodě pronesl nevhodný vtip nebo narážku a už se může na udání dostat na seznam podezřelých . Někteří za mřížemi sedící vykukové se tohoto systému snaží zneužít v domnění, že vymění státní (přísnější) vězení za federální cely. Proto ze státního „lochu“ vyhrožují prezidentovi smrtí a doufají v přeložení.
Závěr knihy je souhrnem stesků agentů na pracovní podmínky, neproplácení přesčasů, dlouhé služební cesty, zkostnatělé vedení, vycpávání statistik (chlubení se cizím - policejním - peřím) špatné vybavení... prostě všechno, co člověk slyší v každé druhé firmě. Bizarně působí stížnosti na „nemoderní“ samopaly Heckler& Koch MP5. Jde o vysoce spolehlivé zbraně sloužící ve výzbroji speciálních jednotek mnoha zemí, včetně Česka či Slovenska. MP5 je ideální pro použití v budovách a ochraně osob, což ostatně dokazuje mnohý z akčních filmů, v nichž u agentů je tato zbraň v podstatě pravidlem. Američtí agenti zatoužili po typu SR-16, neboť podobný model mají vojáci v Afgánistánu. V otázce výzbroje autor ukázal poměrně velkou neznalost, neboť zbraň, kterou by tajná služba chtěla vyměnit patří pořád ke světové špičce. Jen jim přijde málo hlučná a tudíž málo mužná. „V porovnání se zbraněmi teroristů jsou jako dětské pistolky.“ Není přece důležité, jaký kravál zbraň vydává, ale její přesnost, bezporuchovost a snadná údržba. Navíc agenti sami přiznávají, že přichází doba sebevražedných útočníků a na dálku odpalovaných náloží, kde sebemodernější útočná puška ztrácí na významu
Podtitul knihy slibuje pohled do zákulisí života agentů a jejich chráněnců. R. Kessler by bezpochyby mohl prozradit více profesních a méně osobních detailů ze zákulisí Tajné služby a při vtipném a čtivém slohu by kniha neztratila na prodejnosti. Publikace je označena jako populárně naučná a v tomhle případě lze bez uzardění napsat, že populární (nikoliv popularizační) stránka převážila.
Ronald Kessler. V prezidentově tajné službě, nakladatelství JOTA, 256 stran textu + 8 stran obrazové přílohy
Blog.Respekt.cz, 16. března 2010, autor: Topi Pigula, šéfredaktor magazínu o cestování TravelFocus, také zde: pigula.blog.respekt.cz
V PREZIDENTOVĚ TAJNÉ SLUŽBĚ - Ronald Kessler
Pohled do zákulisí života agentů i jejich chráněnců představuje pozoruhodná a mnohdy překvapivá fakta o mocných tohoto světa.
Hospodářské noviny, 31. 3. 2010, str. 4, rubrika: Tento týden v Česku, oblast: Celostátní deníky
POHLED DO ZÁKULISÍ ŽIVOTA AGENTŮ A JEJICH CHRÁNĚNCŮ Z PERA RONALDA KESSLERA
(V prezidentově tajné službě, vydala Jota 2010, str. 253). Hned na začátku je třeba říci, že autor knihy má za sebou údajně řadu bestsellerů a že není historikem novodobých dějin, ale novinářem, který se snaží čtenářům zprostředkovat situaci kolem amerických prezidentů, počínaje Abrahamem Lincolnem, na kterého byl spáchán atentát koncem války Severu proti Jihu v USA. Pak následují další američtí prezidenti až k tomu současnému, Baracku Obamovi. Druhou větví Kesslerova líčení je utváření prezidentovy ochranky, což zaznamenalo také svůj vývoj až k současnosti. A i zde vystihuje celou řadu perliček, které čtenáře mohou i pobavit ¬ mám tím na mysli třeba žertovná přízviska prezidentů, pod kterými jsou členům ochranky známi. Mnozí využívají služeb těchto strážců daleko dřív, než jsou vůbec zvoleni. Volné vyprávění o těchto událostech je shrnuto v závěru v kapitole, která má již punc vážnější historie, nazvané Historie tajné služby v datech (str. 242 ad.). Autor knihy se nezdráhá alespoň zmiňovat o četných skandálech, doprovázejících život prezidentů USA, v to počítaje i pohledy na jejich ryze soukromý život (ne všichni ctili rodinné hodnoty, ne všichni jen poctivě pracovali pro stát, ne všem se vydařili potomci atd.). Pochybuji, že by autorovi bylo dopřáno, aby si osobně prohlédl všechna zákoutí Bílého domu, ale jeho líčení je dosti přesvědčivé. Jak plynul čas, měnily se i způsoby sledování bezpečnosti prezidentů, včetně testování všech příchozích, ale i potravin, vody a jiných náležitostí. Autor však ví, že ve spleti různých zájmů se musejí prezidenti, pokud nechtějí být smeteni, vykazovat pevným charakterem. Tíha úřadu a možné pochlebování jsou cestami do nedobrých konců. Avšak i takové případy se stávají a právě historie USA je na ně obzvláště bohatá. Toho je si Kessler vědom a rád se o těchto událostech zmiňuje, snad i na úkor hlavního poslání prezidentů, kterým by mělo přece jít o citlivé řízení vnitřní a zahraniční politiky země. Věnuje se i prvním dámám USA, které, byť stojící v pozadí svých mužů, mohou výrazně ovlivňovat chod země. Tajemství, které skrývají řádky Ronalda Kesslera, je snadno rozluštitelné je v tom, z jakých zdrojů vycházel při psaní své knihy. Byly to výpovědi mnoha tajných agentů, jejichž jména se samozřejmě nezveřejňují. A právě tato okolnost směřuje k pochybnostem o pravdivosti a správnosti údajů shromážděných v knize. Daly by se najít i rozpory mezi výpověďmi a přetěžko lze zrekonstruovat skutečnou práci a život kolem prezidentů. Vesměs se jedná o zajímavé příběhy, někdy až drby, kterých se autor domohl a které v knize soustředil. Autor se dostává také až do nebezpečné blízkosti různých pověr a fám tak, jak je slyšel. A v tomto ohledu je tato kniha sice zajímavá, ale nepříliš spolehlivá. To se týká třeba některých vyhrocených situací, jako třeba té, která předcházela atentátu na prezidenta J. F. Kennedyho.
Haló noviny, 27. 12. 2010, autor: Josef Bílek, str. 4, mutace-příloha: Naše pravda, rubrika: Historie, oblast: Celostátní deníky
Líbí se Vám tato publikace? Můžete ji doporučit přátelům.
Dále doporučujeme
| Nešťastná mise Strhující pravdivý příběh osádky bombardéru LADY BE GOOD | Mario Martinez | 179 Kč |
| Ofenziva maršála Šapošnikova Pravdivý pohled na sovětsko-německé boje v zimní kampani 1941-42 | Alexej Isajev | 238 Kč |
| Operace Valkýra Vše o spiknutí, které mohlo změnit dějiny 20. století | Jesús Hernández | 278 Kč |
| Smrt wehrmachtu Německá válečná tažení v rozhodujícím roce 1942 | Robert M. Citino | 358 Kč |
| Zrazené Polsko Nacistická a sovětská invaze v roce 1939 | David G. Williamson | 238 Kč |
K této publikaci zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro možnost přidávání komentářů se musíte přihlásit.