Jesús Hernández
Operace Valkýra
| Formát: | 145 × 210 mm |
| Vazba: | pevná vazba s přebalem |
| Počet stran: | 340 |
| Vydáno: | 18. 2. 2009 |
| ISBN: | 9788072176267 |
| EAN: | 9788072176267 |
| Překladatel: | Jan Richter |
| Původní název: | Operación Valkiria |
Běžná cena: 348 Kč
Naše cena: 278 Kč
Vše o spiknutí, které mohlo změnit dějiny 20. století
Atentát na Hitlera z 20. července 1944 byl velkým úspěchem a paradoxně i hlavním selháním hnutí odporu proti nacistickému režimu. Bomba, která explodovala onoho dne ve Vůdcově hlavním stanu a která měla na místě ukončit diktátorův život, představovala vyvrcholení nekonečné série snah, jež začaly před více než desetiletím a jejichž cílem bylo zbavit Německo nacistické noční můry.
Je těžké si představit atmosféru teroru, prostupující za nacismu každodenní život. Ale i v tomto dusivém prostředí útlaku, kde mohl být kdokoli předhozen represivnímu aparátu režimu, byli lidé ochotni proti němu vystoupit.
V tomto případě však David nemohl Goliáše porazit. Silnější podle logiky vládl nad slabším. Kromě oněch nejistých hodin, které následovaly po atentátu z 20. července 1944, nebyla nikdy Hitlerova moc skutečně ohrožena.
Česká premiéra amerického velkofilmu Valkýra s Tomem Cruisem v hlavní roli se uskutečnila 12. února 2009. Na oficiální trailer se můžete podívat v záložce video.
Kniha doplňuje další autorovy úspěšné tituly vydané Nakladatelstvím JOTA:
Dotisk druhého vydání vyšel 27. října 2010.
Premiéra Valkýry. Diváci film ocenili
V malém kinosálu Lincolnova centra v New Yorku se v pondělí večer odehrála světová premiéra válečného dramatu Valkýra. Film s Tomem Cruisem v hlavní roli německého plukovníka Clause von Stauffenberga popisuje neúspěšný pokus o atentát na Adolfa Hitlera v roce 1944.
Přestože byly dosavadní recenze filmu chladné, první diváci odcházeli z kina spokojení. „Byl to velmi pohnutý film. Věděla jsem o francouzském odporu (proti Hitlerovi), ale netušila jsem, že existoval i německý odpor,“ řekla jedna z účastnic premiéry, Marie Hughesová.
„Sice jsem věděla, že byly pokusy o atentát (na Hitlera), ale netušila jsem, v jaké míře a v jak vysokých řadách (armády),“ řekla ke snímku další z prvních divaček, Eberina Foxová. „Všichni to jsou fantastičtí herci. Na konci jsem půl hodiny skoro nedýchala,“ ocenila výkon všech účinkujících.
Nejznámější neúspěšný pokus o atentát na Hitlera
Snímek mapuje operaci Valkýra, nejznámější neúspěšný pokus o atentát na Hitlera. Plán zosnovaný Stauffenbergem uskutečnila 20. července 1944 skupina vyšších německých důstojníků v...
Zobrazit celou recenzi
V malém kinosálu Lincolnova centra v New Yorku se v pondělí večer odehrála světová premiéra válečného dramatu Valkýra. Film s Tomem Cruisem v hlavní roli německého plukovníka Clause von Stauffenberga popisuje neúspěšný pokus o atentát na Adolfa Hitlera v roce 1944.
Přestože byly dosavadní recenze filmu chladné, první diváci odcházeli z kina spokojení. „Byl to velmi pohnutý film. Věděla jsem o francouzském odporu (proti Hitlerovi), ale netušila jsem, že existoval i německý odpor,“ řekla jedna z účastnic premiéry, Marie Hughesová.
„Sice jsem věděla, že byly pokusy o atentát (na Hitlera), ale netušila jsem, v jaké míře a v jak vysokých řadách (armády),“ řekla ke snímku další z prvních divaček, Eberina Foxová. „Všichni to jsou fantastičtí herci. Na konci jsem půl hodiny skoro nedýchala,“ ocenila výkon všech účinkujících.
Nejznámější neúspěšný pokus o atentát na Hitlera
Snímek mapuje operaci Valkýra, nejznámější neúspěšný pokus o atentát na Hitlera. Plán zosnovaný Stauffenbergem uskutečnila 20. července 1944 skupina vyšších německých důstojníků v...
Zobrazit celou recenzi
Premiéra Valkýry. Diváci film ocenili
V malém kinosálu Lincolnova centra v New Yorku se v pondělí večer odehrála světová premiéra válečného dramatu Valkýra. Film s Tomem Cruisem v hlavní roli německého plukovníka Clause von Stauffenberga popisuje neúspěšný pokus o atentát na Adolfa Hitlera v roce 1944.
Přestože byly dosavadní recenze filmu chladné, první diváci odcházeli z kina spokojení. „Byl to velmi pohnutý film. Věděla jsem o francouzském odporu (proti Hitlerovi), ale netušila jsem, že existoval i německý odpor,“ řekla jedna z účastnic premiéry, Marie Hughesová.
„Sice jsem věděla, že byly pokusy o atentát (na Hitlera), ale netušila jsem, v jaké míře a v jak vysokých řadách (armády),“ řekla ke snímku další z prvních divaček, Eberina Foxová. „Všichni to jsou fantastičtí herci. Na konci jsem půl hodiny skoro nedýchala,“ ocenila výkon všech účinkujících.
Nejznámější neúspěšný pokus o atentát na Hitlera
Snímek mapuje operaci Valkýra, nejznámější neúspěšný pokus o atentát na Hitlera. Plán zosnovaný Stauffenbergem uskutečnila 20. července 1944 skupina vyšších německých důstojníků v Hitlerově hlavním stanu Vlčí doupě. Pokus však nevyšel, za což zaplatilo 200 lidí včetně Stauffenberga životem.
Film za 90 milionů dolarů provázely potíže
Vznik filmu za 90 milionů dolarů (1,7 miliardy korun) provázely už od začátku četné potíže. Filmaři složitě získávali povolení k natáčení v berlínských objektech a některé scény musely být znovu natočeny poté, co byla část filmového materiálu nešťastnou náhodou zničena.
Diskuse vyvolávala i otázka, zda by měl Cruise, čelný představitel kontroverzní scientologické církve, hrát Stauffenberga, kterého mnoho Němců považuje za válečného hrdinu. Kritika navíc Cruisův výkon nehodnotila příliš kladně. „Cruise není v tomto filmu takovou hvězdou, jakou byl téměř ve všech svých dosavadních snímcích. Je klíčovým hráčem souboru, to ano, ale - jak to říci? - splývá s ním,“ míní autor recenze v Hollywood Reporter. Evropská premiéra se bude konat 20. ledna v Berlíně a v českých kinech se film objeví 12. února.
Lidovky.cz, 17. 12. 2008 (z ČTK)
KNIŽNÍ NOVINKY - Jesús Hernández: Operace Valkýra
Atentát na Hitlera z 20. července 1944 byl velkým úspěchem a paradoxně i hlavním selháním hnutí odporu proti nacistickému režimu. Bomba, která explodovala onoho dne ve Vůdcově hlavním stanu a která měla na místě ukončit diktátorův život, představovala vyvrcholení nekonečné série snah, jež začaly před více než desetiletím a jejichž cílem bylo zbavit Německo nacistické noční můry. Je těžké si představit atmosféru teroru prostupující za nacismu každodenní život. Ale i v tomto dusivém prostředí útlaku, kde mohl být kdokoli předhozen represivnímu aparátu režimu, byli lidé ochotni proti němu vystoupit. V tomto případě však David nemohl Goliáše porazit. Silnější podle logiky vládl nad slabším. Kromě oněch nejistých hodin, které následovaly po atentátu z 20. července 1944, nebyla nikdy Hitlerova moc skutečně ohrožena. Knihu bude následovat česká premiéra filmu Valkýra s˙Tomem Cruisem v hlavní roli.
Hodonínský deník, 4. 2. 2009, str. 22, rubrika: Kultura-region, oblast: Regionální deníky - Jihomoravský kraj.
Vyšlo také v: Blanenský deník, Brněnský deník, Břeclavský deník, Vyškovský deník, Znojemský deník
KNIHY - Jesús Hernández: Operace Valkýra
V této knize najdete vše o spiknutí, které mohlo změnit dějiny 20. století. Atentát na Hitlera z 20. července 1944 byl velkým úspěchem a paradoxně i hlavním selháním hnutí odporu proti nacistickému režimu. Bomba, která měla na místě ukončit diktátorův život, představovala vyvrcholení nekonečné série snah, jejichž cílem bylo zbavit Německo nacistické noční můry. Je těžké si představit atmosféru teroru, prostupující za nacismu každodenní život. Ale i v tomto dusivém prostředí útlaku byli lidé ochotni proti němu vystoupit. V tomto případě však David nemohl Goliáše porazit. Silnější podle logiky vládl nad slabším. Kromě oněch nejistých hodin, které následovaly po atentátu z 20. července 1944, nebyla nikdy Hitlerova moc skutečně ohrožena. Jota
Hospodářské noviny, 18. 2. 2009, str. 22, rubrika: Kultura, mutace: IN, oblast: Celostátní deníky
Hitler jako mediální tahák
Britský historik popisuje NEZDAŘENÝ ATENTÁT na Führera
V českých kinech se promítá americký film režiséra Bryana Singera Valkýra s Tomem Cruisem v hlavní roli. Jde o rekonstrukci skutečných historických událostí. Od klíčové z nich, nezdařeného atentátu na Adolfa Hitlera, uplyne 20. července 65 let. Marketingová mašinérie pracovala už při vzniku snímku s rozpornými reakcemi německé veřejnosti na natáčení v berlínských reálech a na obsazení Cruise, příslušníka scientologické církve, do role klíčového atentátníka Clause Philippa Marii Schenka von Stauff enberg. Scénář Christophera McQuarrieho a Nathana Alexandera pracuje s materiálem, jejž si právě můžete česky dopřát rovněž v knihkupectvích. Nejdříve přišlo nakladatelství Argo se svazkem britského historika Iana Kershawa (nar. 1943) Příběh Operace Valkýra, pak se přidala Jota s knihou barcelonského rodáka, historika a novináře Jesúse Hernándeze (nar. 1966) Operace Valkýra a Mladá fronta se vzpomínkami důstojníka Wehrmachtu Philippa von Boeselagera (1917 - 2008). Je samozřejmé, že kromě právě jmenovaných nabídl v minulých letech náš knižní trh i další publikace popisující na čtyři desítky (nebo kolik jich vlastně bylo) pokusů o likvidaci milovaného Vůdce. Uvedený titul Sira Kershawa tvoří v podstatě tři kapitoly z jeho monumentální dvousvazkové biografie Hitler 1889 - 1936: Hybris (česky 2004), Hitler 1936 - 1945: Nemesis (česky 2005), a kdo se vydal do kina vyzbrojen jeho četbou, bude si před plátnem připadat tak trochu jako v pimprlovém divadle ilustrujícím historikovo pojednání. Na druhé straně se divák, který je v tomto směru nepopsaným listem, bude zpočátku nesnadno orientovat ve struktuře spiklenců a klíčový důvod, proč se nepodařilo Hitlera zabít, mu možná i unikne. Okamžik, kdy Stauff enberg nestihl připravit časový spínač druhé části bomby a kdy tato polovina výbušniny neskončila v jeho aktovce, nýbrž v tašce jeho pobočníka Wernera von Haeftena, postřehnou jen ti pozornější. Kdyby bývala i druhá část zabloudila ve zmatku do Stauff enbergova zavazadla, první výbuch by ji uvedl v činnost a Hitler by skutečně neměl šanci. Skončil by hůře než s popálenými vlasy, roztrhanou uniformou, bílými spodky na cáry, oteklou pravou rukou, protrženými ušními bubínky, popáleninami, řeznými ranami a náhle vyléčeným třasem. Příběh Operace Valkýra cituje v úplnosti i některé zajímavé dokumenty, mezi něž patří například Hitlerův noční rozhlasový projev po atentátu, popis poprav spiklenců nebo časový plán převratu. Když čtete představy jeho šéfa z řad konzervativního občanského odporu Carla Goerdelera o budoucím uspořádání Německa a Evropy, řeknete si, jak je dobře, že se atentát nezdařil. Jako příklad za všechny může sloužit nástin o rozloze státu: na východě říšské hranice z roku 1914, na jihu hranice uznaná mnichovskou konferencí včetně Rakouska plus Jižní Tyrolsko, Alsasko- Lotrinsko jako autonomní území. Název vzpomínek Boeselagerových se nevztahuje bezprostředně k operaci Valkýra, soustřeďuje se spíše na události, jež se odehrály o rok dříve při jiném pokusu o zabití Hitlera poblíž fronty u Smolenska a kterými Singerův film začíná. Autor se tehdy spolu se svým bratrem nabídl, že Vůdce při návštěvě zastřelí, kolegové důstojníci však považovali riziko za příliš velké a propašovali raději nálož do letadla. Nevybuchla. Třetí ze zmíněných autorů zpracovává téma nejzručněji, je koneckonců jedním ze španělských bestselleristů. Leč domnívám se, že Kershawův text je ve srovnání handicapován překladem, který bych nezařadil mezi nejzručnější.
"Základní jednotkou života mírové pospolitosti je rodina. Stojí pod veřejnou ochranou, která má spolu se vzděláním zajistit konkrétní životní statky - oblečení, stravu, přístřeší, zahrádku a zdraví."
REFLEX, 9. 4. 2009, str. 62, rubrika: Labyrint kultury literatura, oblast: Časopisy - společnost a životní styl
Film Valkýra spustil knižní zabíjení Hitlera
Příkladem toho, jak současný filmový průmysl ovlivňuje naše vnímání historie, je malá lavina publikací o neúspěšném atentátu na Hitlera 20. července 1944, která se utrhla při únorové premiéře thrilleru Valkýra. Na tuzemské knižní kolbiště tak s předstihem oproti faktickému výročí této události vyrazila tři nakladatelství: Argo oprášilo osvědčeného britského historika Iana Kershawa, Jota vsadila na literaturu faktu v podání Španěla Jesúse Hernándeze a Mladá fronta přišla se vzpomínkami "posledního přímého účastníka" Philippa von Boeselagera v titulu Chtěli jsme zabít Hitlera.
Von Boeselager (1917 až 2008) je zájemcům o německý protihitlerovský odboj dobře známá postava. Jeho úloha ve spiknutí nebyla klíčová, na druhou stranu však ani podružná; to nejdůležitější ale je, že se dobře znal s mnoha významnými iniciátory neúspěšného puče a dokázal bez příkras charakterizovat jejich motivaci. To, jak se loajální německý důstojník dobral k myšlence na atentát, ostatně nejlépe ukazuje Boeselagerův osud mnohokrát dekorovaného a zraněného frontového důstojníka jezdectva.
K přípravě memoárů se Boeselager odhodlal až v 89 letech na naléhání rodinných přátel manželů Fehrenbachových, kteří jeho vyprávění přepsali do francouzštiny. Boeselager výsledný text zkontroloval a provedl konečnou redakci. Pod názvem Nous voulions tuer Hitler kniha vyšla loni v březnu v pařížském nakladatelství Perrin. Dva měsíce nato von Boeselager zemřel.
Mladá fronta jeho působivé, solidně přeložené vzpomínky doplnila o obsáhlý doslov vojenského historika Jana B. Uhlíře, který výpověď "posledního spiklence" zasadil do širšího kontextu německého vojenského odboje a navíc podrobně přiblížil průběh operace Valkýra v Praze.
Philipp von Boeselager: Chtěli jsme zabít Hitlera. Mladá fronta, 2009
Hospodářské noviny, 20. 3. 2009, str. 11, autor: Patrik Doležal, rubrika: knihy, oblast: Celostátní deníky
OPERACE VALKÝRA
V malém kinosálu Lincolnova centra v New Yorku se v pondělí večer odehrála světová premiéra válečného dramatu Valkýra. Film s Tomem Cruisem v hlavní roli německého plukovníka Clause von Stauffenberga popisuje neúspěšný pokus o atentát na Adolfa Hitlera v roce 1944.
Přestože byly dosavadní recenze filmu chladné, první diváci odcházeli z kina spokojení. „Byl to velmi pohnutý film. Věděla jsem o francouzském odporu (proti Hitlerovi), ale netušila jsem, že existoval i německý odpor,“ řekla jedna z účastnic premiéry, Marie Hughesová.
„Sice jsem věděla, že byly pokusy o atentát (na Hitlera), ale netušila jsem, v jaké míře a v jak vysokých řadách (armády),“ řekla ke snímku další z prvních divaček, Eberina Foxová. „Všichni to jsou fantastičtí herci. Na konci jsem půl hodiny skoro nedýchala,“ ocenila výkon všech účinkujících.
Nejznámější neúspěšný pokus o atentát na Hitlera
Snímek mapuje operaci Valkýra, nejznámější neúspěšný pokus o atentát na Hitlera. Plán zosnovaný Stauffenbergem uskutečnila 20. července 1944 skupina vyšších německých důstojníků v Hitlerově hlavním stanu Vlčí doupě. Pokus však nevyšel, za což zaplatilo 200 lidí včetně Stauffenberga životem.
Film za 90 milionů dolarů provázely potíže
Vznik filmu za 90 milionů dolarů (1,7 miliardy korun) provázely už od začátku četné potíže. Filmaři složitě získávali povolení k natáčení v berlínských objektech a některé scény musely být znovu natočeny poté, co byla část filmového materiálu nešťastnou náhodou zničena.
Diskuse vyvolávala i otázka, zda by měl Cruise, čelný představitel kontroverzní scientologické církve, hrát Stauffenberga, kterého mnoho Němců považuje za válečného hrdinu. Kritika navíc Cruisův výkon nehodnotila příliš kladně. „Cruise není v tomto filmu takovou hvězdou, jakou byl téměř ve všech svých dosavadních snímcích. Je klíčovým hráčem souboru, to ano, ale - jak to říci? - splývá s ním,“ míní autor recenze v Hollywood Reporter. Evropská premiéra se bude konat 20. ledna v Berlíně a v českých kinech se film objeví 12. února.
Lidovky.cz, 17. 12. 2008 (z ČTK)
KNIŽNÍ NOVINKY - Jesús Hernández: Operace Valkýra
Atentát na Hitlera z 20. července 1944 byl velkým úspěchem a paradoxně i hlavním selháním hnutí odporu proti nacistickému režimu. Bomba, která explodovala onoho dne ve Vůdcově hlavním stanu a která měla na místě ukončit diktátorův život, představovala vyvrcholení nekonečné série snah, jež začaly před více než desetiletím a jejichž cílem bylo zbavit Německo nacistické noční můry. Je těžké si představit atmosféru teroru prostupující za nacismu každodenní život. Ale i v tomto dusivém prostředí útlaku, kde mohl být kdokoli předhozen represivnímu aparátu režimu, byli lidé ochotni proti němu vystoupit. V tomto případě však David nemohl Goliáše porazit. Silnější podle logiky vládl nad slabším. Kromě oněch nejistých hodin, které následovaly po atentátu z 20. července 1944, nebyla nikdy Hitlerova moc skutečně ohrožena. Knihu bude následovat česká premiéra filmu Valkýra s˙Tomem Cruisem v hlavní roli.
Hodonínský deník, 4. 2. 2009, str. 22, rubrika: Kultura-region, oblast: Regionální deníky - Jihomoravský kraj.
Vyšlo také v: Blanenský deník, Brněnský deník, Břeclavský deník, Vyškovský deník, Znojemský deník
KNIHY - Jesús Hernández: Operace Valkýra
V této knize najdete vše o spiknutí, které mohlo změnit dějiny 20. století. Atentát na Hitlera z 20. července 1944 byl velkým úspěchem a paradoxně i hlavním selháním hnutí odporu proti nacistickému režimu. Bomba, která měla na místě ukončit diktátorův život, představovala vyvrcholení nekonečné série snah, jejichž cílem bylo zbavit Německo nacistické noční můry. Je těžké si představit atmosféru teroru, prostupující za nacismu každodenní život. Ale i v tomto dusivém prostředí útlaku byli lidé ochotni proti němu vystoupit. V tomto případě však David nemohl Goliáše porazit. Silnější podle logiky vládl nad slabším. Kromě oněch nejistých hodin, které následovaly po atentátu z 20. července 1944, nebyla nikdy Hitlerova moc skutečně ohrožena. Jota
Hospodářské noviny, 18. 2. 2009, str. 22, rubrika: Kultura, mutace: IN, oblast: Celostátní deníky
Hitler jako mediální tahák
Britský historik popisuje NEZDAŘENÝ ATENTÁT na Führera
V českých kinech se promítá americký film režiséra Bryana Singera Valkýra s Tomem Cruisem v hlavní roli. Jde o rekonstrukci skutečných historických událostí. Od klíčové z nich, nezdařeného atentátu na Adolfa Hitlera, uplyne 20. července 65 let. Marketingová mašinérie pracovala už při vzniku snímku s rozpornými reakcemi německé veřejnosti na natáčení v berlínských reálech a na obsazení Cruise, příslušníka scientologické církve, do role klíčového atentátníka Clause Philippa Marii Schenka von Stauff enberg. Scénář Christophera McQuarrieho a Nathana Alexandera pracuje s materiálem, jejž si právě můžete česky dopřát rovněž v knihkupectvích. Nejdříve přišlo nakladatelství Argo se svazkem britského historika Iana Kershawa (nar. 1943) Příběh Operace Valkýra, pak se přidala Jota s knihou barcelonského rodáka, historika a novináře Jesúse Hernándeze (nar. 1966) Operace Valkýra a Mladá fronta se vzpomínkami důstojníka Wehrmachtu Philippa von Boeselagera (1917 - 2008). Je samozřejmé, že kromě právě jmenovaných nabídl v minulých letech náš knižní trh i další publikace popisující na čtyři desítky (nebo kolik jich vlastně bylo) pokusů o likvidaci milovaného Vůdce. Uvedený titul Sira Kershawa tvoří v podstatě tři kapitoly z jeho monumentální dvousvazkové biografie Hitler 1889 - 1936: Hybris (česky 2004), Hitler 1936 - 1945: Nemesis (česky 2005), a kdo se vydal do kina vyzbrojen jeho četbou, bude si před plátnem připadat tak trochu jako v pimprlovém divadle ilustrujícím historikovo pojednání. Na druhé straně se divák, který je v tomto směru nepopsaným listem, bude zpočátku nesnadno orientovat ve struktuře spiklenců a klíčový důvod, proč se nepodařilo Hitlera zabít, mu možná i unikne. Okamžik, kdy Stauff enberg nestihl připravit časový spínač druhé části bomby a kdy tato polovina výbušniny neskončila v jeho aktovce, nýbrž v tašce jeho pobočníka Wernera von Haeftena, postřehnou jen ti pozornější. Kdyby bývala i druhá část zabloudila ve zmatku do Stauff enbergova zavazadla, první výbuch by ji uvedl v činnost a Hitler by skutečně neměl šanci. Skončil by hůře než s popálenými vlasy, roztrhanou uniformou, bílými spodky na cáry, oteklou pravou rukou, protrženými ušními bubínky, popáleninami, řeznými ranami a náhle vyléčeným třasem. Příběh Operace Valkýra cituje v úplnosti i některé zajímavé dokumenty, mezi něž patří například Hitlerův noční rozhlasový projev po atentátu, popis poprav spiklenců nebo časový plán převratu. Když čtete představy jeho šéfa z řad konzervativního občanského odporu Carla Goerdelera o budoucím uspořádání Německa a Evropy, řeknete si, jak je dobře, že se atentát nezdařil. Jako příklad za všechny může sloužit nástin o rozloze státu: na východě říšské hranice z roku 1914, na jihu hranice uznaná mnichovskou konferencí včetně Rakouska plus Jižní Tyrolsko, Alsasko- Lotrinsko jako autonomní území. Název vzpomínek Boeselagerových se nevztahuje bezprostředně k operaci Valkýra, soustřeďuje se spíše na události, jež se odehrály o rok dříve při jiném pokusu o zabití Hitlera poblíž fronty u Smolenska a kterými Singerův film začíná. Autor se tehdy spolu se svým bratrem nabídl, že Vůdce při návštěvě zastřelí, kolegové důstojníci však považovali riziko za příliš velké a propašovali raději nálož do letadla. Nevybuchla. Třetí ze zmíněných autorů zpracovává téma nejzručněji, je koneckonců jedním ze španělských bestselleristů. Leč domnívám se, že Kershawův text je ve srovnání handicapován překladem, který bych nezařadil mezi nejzručnější.
"Základní jednotkou života mírové pospolitosti je rodina. Stojí pod veřejnou ochranou, která má spolu se vzděláním zajistit konkrétní životní statky - oblečení, stravu, přístřeší, zahrádku a zdraví."
REFLEX, 9. 4. 2009, str. 62, rubrika: Labyrint kultury literatura, oblast: Časopisy - společnost a životní styl
Film Valkýra spustil knižní zabíjení Hitlera
Příkladem toho, jak současný filmový průmysl ovlivňuje naše vnímání historie, je malá lavina publikací o neúspěšném atentátu na Hitlera 20. července 1944, která se utrhla při únorové premiéře thrilleru Valkýra. Na tuzemské knižní kolbiště tak s předstihem oproti faktickému výročí této události vyrazila tři nakladatelství: Argo oprášilo osvědčeného britského historika Iana Kershawa, Jota vsadila na literaturu faktu v podání Španěla Jesúse Hernándeze a Mladá fronta přišla se vzpomínkami "posledního přímého účastníka" Philippa von Boeselagera v titulu Chtěli jsme zabít Hitlera.
Von Boeselager (1917 až 2008) je zájemcům o německý protihitlerovský odboj dobře známá postava. Jeho úloha ve spiknutí nebyla klíčová, na druhou stranu však ani podružná; to nejdůležitější ale je, že se dobře znal s mnoha významnými iniciátory neúspěšného puče a dokázal bez příkras charakterizovat jejich motivaci. To, jak se loajální německý důstojník dobral k myšlence na atentát, ostatně nejlépe ukazuje Boeselagerův osud mnohokrát dekorovaného a zraněného frontového důstojníka jezdectva.
K přípravě memoárů se Boeselager odhodlal až v 89 letech na naléhání rodinných přátel manželů Fehrenbachových, kteří jeho vyprávění přepsali do francouzštiny. Boeselager výsledný text zkontroloval a provedl konečnou redakci. Pod názvem Nous voulions tuer Hitler kniha vyšla loni v březnu v pařížském nakladatelství Perrin. Dva měsíce nato von Boeselager zemřel.
Mladá fronta jeho působivé, solidně přeložené vzpomínky doplnila o obsáhlý doslov vojenského historika Jana B. Uhlíře, který výpověď "posledního spiklence" zasadil do širšího kontextu německého vojenského odboje a navíc podrobně přiblížil průběh operace Valkýra v Praze.
Philipp von Boeselager: Chtěli jsme zabít Hitlera. Mladá fronta, 2009
Hospodářské noviny, 20. 3. 2009, str. 11, autor: Patrik Doležal, rubrika: knihy, oblast: Celostátní deníky
OPERACE VALKÝRA
Vše o spiknutí, které mohlo změnit dějiny 20. století Vydavatelství JOTA vydává dotisk úspěšné knihy o jedné z nejvýznamnějších akcí 2. světové války – atentátu na Hitlera. Dopady pro strůjce spiknutí byly katastrofální, přesto dostal svět znamení, že ne všichni Němci s nacismem souhlasí a spolupracují…
Více na www.jota.cz
Zbraně & Náboje, 16. 12. 2010, str. 7, oblast: Časopisy - zájmové tituly
Skrýt celou recenzi
Nahrávám video...
Líbí se Vám tato publikace? Můžete ji doporučit přátelům.
Dále doporučujeme
| Legendární 617. peruť Osudy elitních válečných letců | Chris Ward; Andy Lee; Andreas Wachtel | 318 Kč |
| Hitlerova první válka Adolf Hitler, muži Listova pluku a první světová válka | Thomas Weber | 374 Kč |
| Vzestup a pád komunismu | Archie Brown | 438 Kč |
| Vše, co byste měli vědět o druhé světové válce | Jesús Hernández | 238 Kč |
| Záhady a tajemství druhé světové války Zmizení, úmrtí a nevysvětlené události největšího válečného konfliktu v dějinách | Jesús Hernández | 238 Kč |
K této publikaci zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro možnost přidávání komentářů se musíte přihlásit.