Mike Spick
Luftwaffe vítězí

Odborně historická fikce

Na počátku 2. světové války považovali mnozí německou luftwaffe za nejsilnější vojenské letectvo na světě. V rámci nové strategie bleskové války ovládla velmi rychle nebe téměř celé Evropy. Letectva protivníků byla rychle decimována, jak letouny luftwaffe razily cestu útočícím tankovým kolonám a kryly je přitom před protiútoky z boků. Ověnčeny vydobytou slávou rychlého vítězství se síly luftwaffe přeskupily v západní Evropě k závěrečnému utkání se zbývajícím protivníkem - Velkou Británií. Vysoká sebedůvěra letců se tehdy zdála být oprávněná - veškeré výhody měli na své straně. Ovšem v průběhu Bitvy o Británii utrpěla luftwaffe v létě 1940 dramatickou porážku a v květnu 1945 muselo Německo kapitulovat před Spojenci. Třetí říše se definitivně zhroutila.
Jak se to mohlo stát? Jak se mohl průběh bojů tak zásadně změnit? Co by se bývalo stalo, kdyby v roce 1940 předčasně zemřel Hermann Göring, vynikající a současně zatracovaný nejvyšší velitel luftwaffe? K jakým změnám ve velení tehdy mohlo dojít? Co kdyby se stalo strategické bombardovací letectvo luftwaffe realitou?
V této poutavě napsané a provokující práci klade letecký historik Mike Spick takové otázky a pokouší se je i zodpovědět fundovanými představami o dalším možném vývoji, který mohl vyústit ve zcela odlišný konec války.

Mike Spick je historik vojenského letectví, který se zaměřuje na analytiku vzdušného boje obecně a taktické bojové využití vrtulníků. Napsal už více než třicet knih, z nichž snad nejznámější jsou tituly Luftwaffe Bomber Aces, Luftwaffe Fighter Aces nebo Spojenecká stíhací esa, kterou vydalo nakladatelství Jota v roce 2002. Jeho knihy byly přeloženy do více než deseti jazyků, včetně čínštiny, češtiny, maďarštiny, španělštiny a dalších.
Autorovy rozsáhlé znalosti a dlouhodobé bádání v oblasti německých zbrojních programů dodává dílu Luftwaffe vítězí skutečnou autoritativnost. Ano, jde sice jen o hypotetickou historii, ale tyto alternativní možnosti vývoje jsou založeny na mnoha reáliích. Příběh je tak podrobný - až do posledních detailů technických údajů a kreseb letounu Do 19A i taktiky jeho předpokládaného bojového nasazení - že se vše zdá být velmi pravděpodobné. Když začnete číst knihu Luftwaffe vítězí, vstoupíte do jiného světa. Po chvíli ho ale začnete chápat. Göring umírá a všechno se najednou začne vyvíjet jinak…

Ve skutečnosti byl útok stíhačů účinnější, než si uvědomovali. Vedoucí roje po celé délce pokropil trup palbou, která zranila oba zbývající palubní střelce. Největší poškození však způsobil jeho partner. Jeho dlouhá dávka kulometné palby vystřelená z bezprostřední blízkosti zasáhla pilotní kabinu a pravý vnitřní motor. Plameny z poškozeného palivového potrubí okamžitě pronikly do pilotní kabiny. Stíhačky Hurricane prolétly v těsné blízkosti tří metrů nad jejich letounem, aby nedošlo ke kolizi. To už ale byl Karvola mrtev a Göring těžce zraněný.
Se třemi kulkami v levém stehně a dvěma v hrudníku sváděl říšský maršál svou poslední životní bitvu. Bojoval však marně. Když jeho tělo zcela zahalily plameny, ztratil vědomí a uvolnil sevření rukou na volantu řízení. Zasažený bombardér přešel do strmého letu střemhlav a neovládaný se zřítil do moře asi deset kilometrů od pobřeží hrabství Sussex a místa, které se jakousi ironií osudu jmenovalo Goring-on-Sea. Nikdo to nepřežil a nebyli ani žádní svědci této události.

 

vytisknout