Leslie Marmon Silková
Obřad

Obsahuje kolekci unikátních fotografií a plakát

Hlavní hrdina románu Indián Tayo se vrací z druhé světové války domů do rezervace Laguna. Už bez nevlastního bratra Rockyho, který v bojích zahynul. Vzpomínky na válečné peklo ho psychicky ochromují. Tayo se v mnohém podobá své zemi sužované suchem - i on je vyprahlý a bezmocný, necítí lásku ani nenávist. Nezbývá mu než podstoupit rituální terapii. Chce tím pomoci i ostatním obyvatelům Laguny, kteří postupně zapomínají na tradiční, mytický vztah k rodné půdě.
Jak zdůrazňuje autorka, lidé, země a příběhy k sobě neoddělitelně patří, a tak i v románu Obřad je Tayova rituální cesta k uzdravení návratem ke vzpomínkám a k příběhům, kterým přestali naslouchat, a návratem k zemi, jíž se odcizili.

Američance Leslie Marmon Silkové (*1948) koluje v žilách bělošská, indiánská i mexická krev. Je autorkou tří románů, píše poezii, povídky, eseje, díky nimž ji považují za jednu z nejlepších indiánských spisovatelek. Vyrůstala v Laguně Pueblo a ze zkušenosti života v tamní komunitě vyrůstá i její literární dílo.
Leslie začala studovat práva na University of New Mexico, brzy však školu opustila, neboť, jak říká, nechtěla mít nic společného s „tím barbarským právním systémem“. Tehdy se rozhodla, že jediná cesta, jak hledat spravedlnost, je prostřednictvím vyprávění. Odmalička Leslie obklopovaly příběhy, kterým dychtivě naslouchala. Vzpomíná, jak staří lidé v Laguně říkávali: „Dokud si je budeš pamatovat, budeš v pořádku.“ A magická moc vyprávění hraje klíčovou úlohu i v jejím nejslavnějším díle, románu Obřad (Ceremony, 1977). Vznikl na Aljašce, kam se spisovatelka na dva roky uchýlila, když získala tvůrčí stipendium.

Lee Marmon (*1925) žije v rezervaci Laguna Pueblo v Novém Mexiku. Světový věhlas mu přinesly unikátní černobílé fotografie kmenových stařešinů. Jeho mnohokrát oceněné práce jsou často vystavovány a vycházejí v časopisech Time, New York Times Magazine, Saturday Evening Post a dalších. Je jedním z autorů, jehož fotografie se objevily v zásadních publikacích A Circle of Nations, Voices and Visions of American Indians (1993) a The Photograph and the American Indian (1994). Marmonova fotografie Mokasíny bílého muže se stala symbolem současné indiánské fotografické tvorby. O jejím vzniku autor vypráví: „To bylo v roce 1954, šel jsem zrovna do obchodu a Jeff Sousea se slunil opřený o zeď. Jeff byl známou postavičkou Laguny, bavíval místní i turisty svými historkami, mnohdy smyšlenými. Zastavil jsem se a poprosil, zda ho můžu vyfotit. ,Dnes ne,' povídá. ,Dneska žádné fotky.' V obchodě jsem koupil cigáro a cestou zpátky mu ho nabídl. ,Tak jo,' svolil. ,Jednu fotku za to cigáro.' Tak vznikla moje nejznámější, nejžádanější a taky má nejoblíbenější fotografie.“

 

vytisknout