Norman Mailer
Katova píseň
| Formát: | 145 × 210 mm |
| Vazba: | pevná vazba s přebalem |
| Počet stran: | 952 |
| Vydáno: | 14. 7. 2010 |
| ISBN: | 9788072177653 |
| EAN: | 9788072177653 |
| Překladatel: | Vladimír Uchytil |
| Původní název: | The Executioner´s Dream |
Běžná cena: 478 Kč
Naše cena: 382 Kč
Gary Gilmore chladnokrevně zavraždil dva muže. Byl za to odsouzen k trestu smrti. Odmítá se však odvolat a trvá na popravě. O případ se zajímají novináři, filmaři...
Katovu píseň označil její autor, americký spisovatel Norman Mailer, za dokumentární román. Vypráví v něm totiž reálný příběh muže odsouzeného k trestu smrti. Mapuje jak události vedoucí ke zločinům, tak soudní proces i období bezprostředně předcházející popravě. To vše se zakládá na zevrubném studiu záznamů soudních jednání a dalších dokumentů, stejně jako na řadě rozhovorů, které Mailer vedl se členy rodiny a přáteli odsouzeného i jeho obětí. Vzniklo tak mimořádné dílo, v němž se autorův literární talent snoubí s novinářskými schopnostmi.
Za knihu Katova píseň získal Mailer v roce 1980 již svou druhou Pulitzerovu cenu a v roce 1982 byl podle ní natočen stejnojmenný film.
"Velká kniha, kterou by si nikdo jiný než Mailer nemohl dvolit - naprosto ohromující." - Joan Didionová, The New Yortk Times Book Review
"Mučivý, naprosto přesný záznam ... povýšený Mailerovým géniem na umění." - Houston Chronicle
V Nakladatelství Jota od Normana Mailera také vyšlo:
Prý je to nejodpornější tweet, který byl zatím zveřejněn. Napsal ho nejvyšší státní zástupce z Utahu, a to těsně předtím, než byl zastřelením popraven usvědčený vrah a násilník Ronnie Gardner.
Poprava zastřelením - téma Twitteru v těchto dnech
Zní: "Právě jsem povolil řediteli věznice provést Gardnerovu popravu. Nechť se od Boha dočká slitování, kterého se od něj nedočkaly jeho oběti." Podle kritiků je to cynické, hnusné a necitlivé.
Gardner byl popraven v pátek 18. června a v sociálních médiích se tato událost těšila značné pozornosti. Z mnoha důvodů. Třeba proto, že Gardner byl popraven za čin, který spáchal už před pětadvaceti lety. No a pak samozřejmě vzbudil rozruch způsob popravy.
Gardner si mohl vybrat mezi smrtící injekcí a zastřelením, a zvolil to druhé. Utah je jedním z mála států, kde je tento druh popravy stále možný. Lépe řečeno není, ale Gardner si ho vybral ještě v době, kdy v byl. Od roku 1976 byli zastřelením popraveni v USA pouze tři lidé. Mezi...
Zobrazit celou recenzi
Prý je to nejodpornější tweet, který byl zatím zveřejněn. Napsal ho nejvyšší státní zástupce z Utahu, a to těsně předtím, než byl zastřelením popraven usvědčený vrah a násilník Ronnie Gardner.
Poprava zastřelením - téma Twitteru v těchto dnech
Zní: "Právě jsem povolil řediteli věznice provést Gardnerovu popravu. Nechť se od Boha dočká slitování, kterého se od něj nedočkaly jeho oběti." Podle kritiků je to cynické, hnusné a necitlivé.
Gardner byl popraven v pátek 18. června a v sociálních médiích se tato událost těšila značné pozornosti. Z mnoha důvodů. Třeba proto, že Gardner byl popraven za čin, který spáchal už před pětadvaceti lety. No a pak samozřejmě vzbudil rozruch způsob popravy.
Gardner si mohl vybrat mezi smrtící injekcí a zastřelením, a zvolil to druhé. Utah je jedním z mála států, kde je tento druh popravy stále možný. Lépe řečeno není, ale Gardner si ho vybral ještě v době, kdy v byl. Od roku 1976 byli zastřelením popraveni v USA pouze tři lidé. Mezi Gardnerovou a předešlou popravou uplynulo 14 let. Na popravách je cosi fascinujícího, konec konců se tomuto tématu věnuje i mnohasetstránkový román Normana Mailera Katova píseň. Tentokrát ovšem k zachycení celé události musely stačit krátké tweety a facebookové statusy.
S dávkou poněkud nepěkné nadsázky lze napsat, že se jednalo o první "facebookovou" nebo "twitterovou" popravu. Víme, že Gardner povečeřel steak, humra, jablkový koláč a vanilkovou zmrzlinu. A že se podíval na trilogii slavných Hvězdných válek.
Pak také samozřejmě víme o zmíněném tweetu státního zástupce (klikněte zde). Můžeme se jen dohadovat, proč tak moc lidí vlastně rozhořčil. Možná je to ta chladná věcnost, se kterou uživatelé Twitteru píší spíš o tom, co si dali k obědu nebo co si myslí o fotbalovém zápase.
TechNet.cz, 23. 6. 2010, str. 1, autor: Miloš Čermák, oblast: Internet - telekomunikace a IT
RÁNA DO SRDCE
Dvojnásobný vrah Gary Gilmore byl prvním popraveným Američanem po rozhodnutí Nejvyššího soudu obnovt v roce 1976 trest smrti. Jeho příběh popsal známý spisovatel Norman Mailer v obsáhlém románu Katova píseň, za který dostal Pulitzerovu cenu. Výše zmíněné okolnosti i odsouzencovo odmítání jakýchkoliv snah, vedoucích k jeho omilostnění, připsěla ke značné meidalizaci případu.
ČT1 23.30
Žatecký a lounský deník, 9. 7. 2010, rubrika: str. 10, rubrika: TELEVIZE - PÁTEK, oblast: Regionální deníky - Liberecký a Ústecký kraj,
vyšlo také v: Liberecký deník; Jablonecký deník; Kroměřížský deník; Šumperský a Jesenický deník; Prostějovský deník; Hranický deník; Slovácký deník; Přerovský deník; Valašský deník; Olomoucký deník; Zlínský deník
KNIŽNÍ NOVINKY - Norman Mailer: KATOVA PÍSEŇ
Gary Gilmore chladnokrevně zavraždil dva muže. Byl za to odsouzen k trestu smrti. Odmítá se však odvolat a trvá na popravě. O případ se zajímají novináři, filmaři...
Katovu píseň označil její autor, americký spisovatel Norman Mailer, za dokumentární román. Vypráví v něm totiž reálný příběh muže odsouzeného k trestu smrti.
Za knihu Katova píseň získal Mailer v roce 1980 již svou druhou Pulitzerovu cenu a v roce 1982 byl podle ní natočen stejnojmenný film.
Dobrý den s kurýrem, 19. 7. 2010, str. 13, rubrika: Krimi ze Slovácka, autor: Dům knihy Portál, oblast: Regionální časopisy - Olomoucý a Zlínský kraj
NORMAN MAILER: KATOVA PÍSEŇ
Gary Gilmore chladnokrevně zavraždil dva muže. Byl za to odsouzen k trestu smrti. Odmítá se však odvolat a trvá na popravě. O případ se zajímají novináři...
Jota
Hospodářské noviny, 28. 7. 2010, str. 5, rubrika: Tento týden v Česku, mutace: IN, oblast: Celostátní deníky
KULTURNÍ SERVIS (2. - 8. SRPEN) - KNIHY
Hrdina knihy světově proslulého amerického prozaika Normana Mailera Katova píseň chladnokrevně zavraždí dva muže. Rozsudek je jasný: trest smrti. Vrah se navzdory nátlaku advokátů odmítá odvolat a trvá na popravě.
Co za tím vězí, říkají si novináři, kteří se začnou zajímat o neobvyklé chování viníka. Katovu píseň označil její autor za dokumentární román. Vypráví v něm reálný příběh muže odsouzeného k smrti a podobně jako spisovatel Truman Capote ve svém legendárním titulu Chladnokrevně se snaží zdokumentovat a pochopit události vedoucí ke zločinu, soudní proces i období těsně před popravou viníka. To vše na základě studia záznamů soudních jednání, stejně jako řady rozhovorů, jež Mailer vedl se členy rodiny odsouzeného i jeho obětí.
Vzniklo mimořádné dílo, za které autor obdržel svoji druhou Pulitzerovu cenu.
Respekt, 2. 8. 2010, str. 64, rubrika: Kulturní servis, oblast: Časopisy - ekonomika a politika
Cline Campbell zatím ještě nikdy neposkytoval útěchu nikomu, kdo měl být popraven. Vždy tady bývali ti, co se měli vydat po dráze smrti, a Campbell si s nimi povídal a žertoval, ale nikdy s nimi vážně nerozumoval a neposkytoval jim útěchu. Ti muži mívali k popravě ještě dost daleko – jejich odvolání se táhla celé roky – a žili ve zvířecích podmínkách. Ale celé tohle oddělení s nejpřísnějším režimem bylo vlastně zoologická zahrada, taková nízká zoologická zahrada se spoustou klecí.
Řadové jednotky tvořily pravý úhel s hlavní chodbou. Za branou byla řada pěti cel a přímo proti nim další řada pěti cel. Každý vězeň měl proto úplný výhled na celu, která stála naproti, a částečně se mu otevíral pohled i na vězně v sousedních celách po obou stranách. Někdy se všech deset vězňů začalo bavit najednou. Úplný vodopád křiku, který se odrážel od ocele a kamene kolem. Ozvěny do sebe narážely jako auta při bouračce. Člověk měl pocit, že žije v železném střevě.
Většina mužů byla na oddělení s nejpřísnějším režimem tři měsíce, déle ne. Ale odsouzení na smrt tam byli navždy. Jiní mohli v poledne opustit svoji celu a jít do jídelny nebo na dvůr. Odsouzeným na smrt podávali jídlo na cely. Nikdy nevyšli na dvůr. Na půl hodiny denně mohli ostatní vězni po jednom vycházet ze svých cel a procházet se podél své řady. Člověk si mohl popovídat s ostatními, mohl si vyndat svůj Bohem darovaný penis – jak to Campbell viděl – nebo mohl někoho jiného vyzvat, aby ho prostrčil mřížemi. Taky mu mohl někdo pohrozit – a Gilmore byl toho schopen –, že když okamžitě neodstoupí od jeho mříže, koupí do ksichtu hrnek moči. Tak vypadala procházka v uličce smrti.
Na rozdíl od ostatních vězňů na oddělení působil Gilmore uvolněně a Campbell se této jeho schopnosti obdivoval. Vždycky se zastavil v kuchyni, aby mu donesl černou kávu, a Gilmore se culil: „Jak se máte, kazateli?“ a pak s ním mluvil tichým hlasem.
Někdy si spolu povídali o Gilmorově cele. Častěji si ho však Campbell nechával vyvést ven a pak šli spolu do místnosti, která byla k tomuto účelu na oddělení s nejpřísnějším režimem vyčleněna, aby jejich debatu nemohl nikdo poslouchat. Gilmore mu několikrát řekl: „Moc dobře se mi s vámi povídá. S nikým jiným si tady promluvit nemůžu.“
Občas se dostali k důvěrnějším tématům. Gilmore prohlásil: „To jsou věci, o kterých bych nemluvil ani s psychoušem,“ a pak se rozpovídal o tom, jak se na něj vrhlo pár chlapců, když poprvé nastoupil do polepšovny, a jak ho tam znásilnili. Řekl, že se mu to hnusilo, ale přiznal, že když byl starší, taky se té hry zúčastňoval, ovšem na druhé straně. Oba přikývli. Staré vězeňské pořekadlo praví: „V každém vlkovi je ukřivděné mládě, které se chce pomstít.“
Jednou Gilmore prohlásil něco, co Campbell nikdy nezapomněl. „Zabil jsem dva muže,“ řekl, „chci, aby mě popravili v době stanovené soudem.“ Potom dodal: „Nechci, aby kolem toho byl nějaký rozruch.“ Jeho hlas zněl důrazně. Řekl Campbellovi, že nechce žádné rozhovory s novináři, televizí, rozhlasem, vůbec nic takového. „Prostě si myslím, že bych měl být popraven. Cítím se osobně odpovědný.“
Campbell: „Podívejte, Gary, přece nemůže být jen ten jediný důvod, proč chcete zemřít. To chcete zemřít jen kvůli té odpovědnosti?“ Gary odpověděl: „Ne, budu k vám upřímný. Byl jsem zavřený osmnáct let a nechci tady zůstat dalších dvacet. Než bych měl žít tady v té díře, raději volím smrt.“
Campbell to dokázal pochopit. Mormonská církev obecně věří, že trest smrti má svůj význam. Věřil tomu i Campbell. Domníval se, že je absolutně kruté pozorovat, jak se člověk v cele odsouzence stává čím dál tím poníženějším a jak v něm roste nenávist, zloba a opovržení k sobě i k ostatním. Pro takového člověka je lepší, aby nebyl. Poprava jej méně poznamená a méně poškodí jeho identitu než pobyt na tomto místě. Je rozumnější přejít na onen svět a očekávat vzkříšení. Tam má člověk lepší příležitost bojovat za svou věc. Na onom světě člověk spíš najde pomoc než zkázu.
Líbí se Vám tato publikace? Můžete ji doporučit přátelům.
Dále doporučujeme
| Křišťálová lebka Tohle není poprvé, co svět skončil. Ale může to být naposled ... | Manda Scottová | 262 Kč |
| Time Out Příběh o hledání nového smyslu života | Ray Kluun | 238 Kč |
| Kdyby nám Paříž vyprávěla | Jiří Žák | 199 Kč |
| Soukromé pasti 2 Podle televizní série z produkce TV Nova oceněné 3 soškami ceny ELSA 2009 | Wimmerová Lenka, Borůvková Hrnčířová Vendula, Tobiášová Tereza | 238 Kč |
| V zemi mužů | Hisham Matar | 182 Kč |
K této publikaci zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář
Pro možnost přidávání komentářů se musíte přihlásit.